Miliony pracujících, odborářů či příznivců levice se na prvního máje vydaly do ulic světových měst, aby podpořily navyšování mezd, zkrácení pracovní doby, lepší pracovní podmínky a další sociální požadavky. Započalo několik stávek a někde situace dospěla také ke střetům s policií.

Prvomájový svátek má své kořeny v oslavách příchodu jara, nověji připomíná dělnickou demonstraci na chicagském náměstí Haymarket, na níž roku 1886 policie postřílela přes sedmdesát lidí. Po celém světě se slaví od roku 1904, kdy druhá internacionála sociálně demokratických stran vyzvala dělnická hnutí všech zemí, aby prvního máje demonstrovala za „osmihodinovou pracovní dobu, třídní požadavky proletariátu a všeobecný mír“.

Civilizovat kapitalismus

Zřejmě největší pozornost zpravodajských agentur poutala mezi evropskými zeměmi Francie, kde odbory zorganizovaly ve více než třech stech městech protesty proti reformám zákoníku práce a sociálních služeb, prosazovaným prezidentem Emmanuelem Macronem. Stávky probíhají zejména proti plánovaným škrtům ve státní železniční společnosti SNCF.