Turecký novinář Hayko Bağdat žije v Německu od roku 2016, kdy spolu s mnoha dalšími opozičními žurnalisty a akademiky opustil Turecko v oprávněné obavě z perzekucí, jimž by byl v rodné zemi vystaven. V Německu našel svobodný prostor pro vystupování, ne však bezpečí. Jeden z poslanců opoziční turecké strany HDP Bağdata varoval, že se nachází na černé listině Erdoğanova režimu a hrozí mu likvidace. Tak jako řadě dalších kritiků tureckého vládce.

Bağdat při svých pravidelných veřejných vystoupeních (má svou vlastní stand up show) nosí neprůstřelnou vestu zapůjčenou policií. Pod policejní ochranou jsou i další Turci a Kurdové žijící v Německu nebo Němci tureckého původu. Novinář Can Dündar, někdejší šéfredaktor tureckého listu Cumhuriyet, nejezdí taxíkem, protože byl napadán a ohrožován taxikáři tureckého původu.

Policie chrání od roku 2016 i Cema Özdemira, významného politika strany Zelených. Hrozby smrtí obdržel poté, co v Bundestagu hlasoval pro uznání genocidy Arménů. Z téhož důvodu má policejní ochranu i poslankyně za stranu Die Linke Sevim Dağdelenová. Hakan Taş, berlínský (a otevřeně homosexuální) zastupitel rovněž za stranu Die Linke, byl napaden na ulici neznámými útočníky, obdržel rány do obličeje a nadávky „zkurvysyn“ a „zrádce vlasti“. Důvodem, bylo, že Taş kritizoval protidemokratický vývoj v Turecku za Erdoğanovy vlády.

Advokát a bývalý poslanec za Zelené Memet Kılıc poskytl při azylovém řízení poradenství kurdskému starostovi, který uprchl do Německa. Brzy nato mu kdosi vzkázal, že si na jeho syna počká před školou, do které chodí. Výhrůžky mailem a na sociálních sítích dostává Memet Kılıc pravidelně.