Takřka rok po neúspěšném pokusu o převrat se v Turecku rozbíhá soudní proces se sedmnácti vedoucími redaktory, stálými přispěvateli a dalšími osobnostmi prestižního deníku Cumhuriyet (Republika). První jednání začalo v pondělí, každý další den vypovídali pak dva tři z obžalovaných. Proces se těší velké mezinárodní publicitě, jelikož právě středolevý a kemalistické opozici blízký Cumhuriyet byl v posledních letech vnímán jako největší mediální tribuna sekularistických kritiků současného tureckého režimu — vlády prezidenta Erdoğana a jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Osobnosti kolem Cumhuriyet čelí navíc kurióznímu obvinění — hromadné obžalobě z napomáhání teroristickým organizacím a podpory terorimu, čehož se měly dopustit blízkými styky s kurdskou PKK a hnutím Hizmet Fethullaha Gülena. Tomu režim přisuzuje odpovědnost za loňský pokus o puč.

Velká části obžalovaných přitom právě PKK v minulosti vyhrožovala a jednoho — Kadriho Gürsela — dokonce unesla. Kritikou Hizmetu byl pak Cumhuriyet celosvětově proslulý.

„Jedná se o jeden z nejspornějších soudních procesů, jenž režim prezidenta Erdoğana inicioval v rámci čistek po loňském pokusu o převrat. Obžalovaní totiž dělali celá léta pravý opak toho, než jim klade prokurátor za vinu,“ shrnul v tematickém pásmu stanice TYT Çenk Uygur, hlavní konferenciér této internetové televize, a ještě doplnil:

„Procesy s novináři se v Turecku konaly i v předchozích letech, i za předchozích vlád. Tentokrát jde ale o soud s de facto celou elitou hlavního opozičního listu.“

Novinářská elita

Proces budí velkou pozornost i v samotném Turecku. Před začátkem vlastního soudu demonstrovalo před justičním palácem v Istanbulu několik stovek lidí. Sami obžalovaní novináři dávají zhusta rozhovory všem zájemcům a v soudní síni se ostře hájí:

„To já jsem strhával imámovi (Gülenovi) masku, když byl ještě na státní výplatní pásce. Čelil jsem kvůli tomu žalobám. V Turecku se přitom tehdy považovala jeho organizace za neškodnou,“ uvedl ve čtvrtek v soudní síni například sloupkař Cumhuriyetu Hikmet Çetinkaya.

„Copak soud neví, kdo napsal knihu Imámova armáda? (...) Obětoval jsem rozkrytí Gülenovi sítě v armádě a policii rok své svobody,“ uvedl zas ve středu Ahmet Şık, investigativec, který byl kvůli kritice Gülena v minulosti i ve vězení.

Znalci tureckých poměrů připomínají, že Cumhuriyet se kriticky zabýval Gülenovým hnutím zejména před rokem 2014, kdy Gülen ještě platil za jednoho z nejvlivnějších lidí v zemi a hlavního spojence Erdoğana. Cumhuriyetu se ovšem podařilo prokázat také kupříkladu existenci tureckých transportů zbraní do Sýrie, které Erdoğan v dané době oficiálně popíral.

„Moje zatčení je důkazem, že jsem měl pravdu, když jsem psal, že Turecko se pomalu stává diktaturou. Je nelogické, abych udržoval styky s Gülenem, když jsme ho v deníku kritizovali podobně jako Erdoğana,“ uvedl pro Los Angels Times již zmiňovaný Kadri Gürsel, jeden z vůbec nejuznávanějších tureckých novinářů.

Příznak poměrů

Všichni z obžalovaných v procesu s redakcí Cumhuriyet byli zatčeni v loňské, respektive letošní vlně popřevratových represí. Konkrétně poukazují stání zástupci u soudu zejména na případy komunikace redaktorů s gülenisty, na konkrétní schůzky či telefonáty. Obžalovaní se hájí, že šlo o běžnou součást novinářské práce — že se snažili získávat vyjádření těch, o nichž psali.

Jednotlivým redaktorům hrozí tresty ve výši několika let až několika desítek let vězení. Na jejich obranu se již postavily mezinárodní organizace hájící svobodu tisku a projevu jako Mezinárodní novinářský institut, PEN klub či Reportéři bez hranic.

Posledně jmenovaná organizace řadí v současné době Turecko na 155 místo z hlediska míry novinářské svobody. Deník Cumhuriyet vychází od zatčení svých redaktorů s prázdnými rámečky na místech, kde dříve bývaly jejich články.