„Erdoğane, ještě jsi nevyhrál!“ Turecká opozice zorganizovala milionový protest

Petr Jedlička, Radek Kubala

Hlavní opoziční straně CHP a dalším formacím se povedlo svolat mohutné protirežimní srocení — první od loňského pokusu o převrat. Milionová demonstrace přitom završila třítýdenní Pochod za spravedlnost, do nějž se zapojilo na 50 tisíc lidí.

„Ať si nikdo nemyslí, že tato akce byla poslední (...) Právě jsme se znovuzrodili. Toto je teprve začátek boje za demokracii a proti nespravedlnosti.“ S těmito slovy sklízel v neděli ovace od ohromného davu Kemal Kiliçdaroglu, předseda turecké Republikánské lidové strany (CHP), hlavní opoziční síly v zemi. Kiliçdaroglu řečnil na náměstí v istanbulské čtvrti Maltepe. A jeho posluchači byli lidé, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s režimem prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Protestujících se sešlo určitě 800 až 900 set tisíc, dle mnoha zdrojů ale i výrazně přes milion — na každý pád nejvíce, od loňského pokusu o státní převrat.

Kiliçdaroglu a další představitelé CHP pojali nedělní demonstraci jako vyvrcholení protestní kampaně nazvané Pochod za spravedlnost. V rámci té se Kiliçdaroglu s podporovateli vypravil v polovině června pěšky z Ankary právě do Istanbulu vzdáleného 450 kilometrů, aby tak zviditelnil svůj odpor k zatýkání opozičních politiků a dalších kritiků režimu.

Zvláště chtěl Kiliçdaroglu podle svých slov protestovat proti odsouzení spolustraníka Enise Berberoglua, někdejšího novináře a později poslance, který byl v červnu poslán soudem do vězení na 25 let za předání informací o tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům v roce 2014 tisku. To soud kvalifikoval jako vyzrazení státního tajemství.

Ke Kiliçdarogluově pochodující skupině se připojili během cesty z Ankary další lidé, a tak do Istanbulu dorazilo minulý pátek demonstrativně na 50 tisíc lidí. Během Pochodu i nedělního milionového protestu podpořily Kiliçdarogluovu kemalistickou stranu CHP také prokurdská HDP nebo turecká Strana zelených.

Represe sílí

Kritika a demonstrace proti režimu prezidenta Erdoğana nejsou v Turecku ničím novým, Erdoğan a jeho AKP jsou ostatně u moci už od roku 2003. Po loňském pokusu o převrat, a pak po dubnovém referendu o přechodu na prezidentský systém, se ovšem režim posunul do ještě represivnější polohy.

Zvláště palčivou je dle pozorovatelů řada probíhajících trestních stíhání tureckých poslanců, které umožňuje zákon z loňského podzimu. Právě na jeho základě přišla přibližně čtvrtina poslanců o imunitu. Nejvýrazněji dopadla takto norma na zmíněnou prokurdskou HDP, z níž skončila v internaci desítka vůdčích poslanců, a to včetně obou spolupředsedů: Selahattina Demirtaşe a Figen Yüksekdagové.

Stíhání jsou ovšem i politikové CHP a tisíce dalších lidí. Až celosvětovou pozornost vzbudilo v poslední době čtvrteční zatčení ředitelky turecké pobočky Amnesty International Idil Eserové.

Požadavky a nové volby

Během nedělní demonstrace byly řečníky kritizovány snad všechny aspekty Erdoğanova vládnutí, nejvíce ale právě autoritářské tendence režimu. Tribuni protestujících volali doslova po odpolitizování chodu justice, propuštění nespravedlivě odsouzených a celkové demokratizaci poměrů v zemi.

„Požadujeme (...) novou společenskou smlouvu. Pochodujeme pro spravedlnost, která zde není. Jsme proti režimu jednoho muže. Nespravedlnosti budeme odporovat vždy a všude,“ prohlásil předseda CHP Kiliçdaroglu během svého proslovu.

Podle komentátorů je krajně nepravděpodobné, že režim požadavkům účastníků demonstrace vyhoví, a opozice to musí vědět. Nedělní protest je tak spíše vnímán jako politicky mobilizační. Řada představitelů CHP citovaných v médiích se přitom tomuto výkladu nebrání.

„(Pochod a demonstraci) lze brát i jako zahájení kampaně, která vyvrcholí prezidentskými volbami v roce 2019 (...) Pokud vláda změní svojí politiku, pak to bude jenom dobře. Pokud se však nezmění, chopíme se vlády my, demokratickou cestou,“ řekl americkým novinářům například Dursun Cicek, bývalý politický vězeň a rovněž člen CHP.

Reakce prezidenta

Sám Erdoğan se přímo ke kritice, jež zazněla na nedělní demonstraci, nevyslovil. Většinu víkendu trávil v Německu jednání G20. V neděli pak vedl rozhovory s americkým ministrem zahraničí Rexem Tillersonem.

První účastníky pochodu z poloviny června nicméně přirovnal prezident k podporovatelům loňského převratu.

„Pokud zahájíte pochod pro teroristy a jejich stoupence (…) nemůžete nikoho přesvědčit, že vaším cílem je spravedlnost,“ řekl Erdoğan tehdy doslova.

Další informace:

CommonDreams.org Hundreds of Thousands Gather in Turkey to 'Revolt Against Injustice'

Albawaba News 1.6 Million People in Attendance at Pro-democracy Rally in Istanbul

The New York Times ‘March for Justice’ Ends in Istanbul With a Pointed Challenge to Erdogan

Hurryiet Daily News What do Hamburg and justice rally tell us?

    Diskuse
    July 12, 2017 v 22.08
    on the ground?
    Už i vedení CHP zřejmě došlo, že pokud nechce hrát podle not AKP, je další na řadě. Pokud ovšem chtějí Erdogana skutečně porazit, musí dřive nebo později přejít od obecných, byť správných frází, ke konkrétnímu pojmenování, kdo jsou ti nespravedlivě odsouzení, jejichž propuštění požadují, či jak si vlastně představují demokratizaci poměrů a novou společenskou smlouvu.

    Erdogan nebude nic nechávat náhodě, jak již prokázal. Jeho obavy ze syrského vzoru nemusí být pouze paranoidní. Turecká demokratická opozice se může sjednotit v odporu proti společnému nepříteli. Nakonec se možná bude rozhodovat "on the ground".