Turecké referendum skončilo těsně, opozice chce přepočet

Podle předběžných výsledků schválili Turci změnu z parlamentního systému na prezidentský těsným rozdílem hlasů. Současný prezident Erdoğan a jeho AKP oslavují, stoupenci opozice vyrazili do ulic.

(pjed)

17.04.2017 09:31

A4

Podmínky v kampani byly dle shody pozorovatelů nerovné, otázkou je však, zda proběhl regulérně i vlastní volební proces. Foto Adem Osman, FB

Pouze s 51,4 procenta hlasů uspěl nakonec turecký vládní tábor v referendu o svých návrzích ústavních změn, jež mění současný parlamentní systém v zemi na prezidentský a dle kritiků mají především posílit stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Erdoğan sám označil nedělní referendum za „historický moment“ a poblahopřál svojí mateřské straně AKP k úspěchu. Hlavní opoziční strana CHP ovšem výsledek přijmout odmítla a žádá přepočet přibližně šedesáti procent hlasů.

„Opozice si stěžuje konkrétně na řadu volebních neregulérností typu využívání neorazítkovaných volebních lístků či viditelně horších podmínek pro kampaň. Její stoupenci vyrazili už v noci do ulic (...) Výbušnosti situace nahrává, že obyvatelstvo velkých měst jako Istanbul, Ankara nebo Izmir hlasovalo většinově proti změnám,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Mark Lowen, ankarský zpravodaj stanice.

Dopisovatelé agentur připomínají, že průběh referenda budou v nejbližších dnech komentovat mezinárodní pozorovatelé. Jejich stanovisko pak opoziční hlas buďto posílí, nebo oslabí.

Výsledek 51,4 procenta pro vs. 48,6 proti při 85procentní účasti je na každý pád těsnější, než se očekával. Dle prvních analýz hlasovaly proti změnám asi dvě třetiny voličů v kurdských oblastech. Podobně rozštěpen byl také tábor nacionalistů. Někteří pozorovatelé uvádějí, že proti vládě hlasovala i značná část jejích někdejších stoupenců mezi podnikateli, a to kvůli tomu, že Erdoğanova agresivní politika v posledních letech odrazuje od cest do Turecka čím dál více turistů. Zde ale podrobnější data zatím chybějí.

Znalci tureckého dění se přitom shodují, že tábor proti byl v kampani systematicky znevýhodňován – v Turecku totiž platí stále výjimečný stav vyhlášený loni po vlně teroristických útoků a pokusu o převrat, čehož starostové obcí či úředníci z řad AKP nejednou využili k zákazu opoziční akce (kvůli bezpečnosti) či omezení agitace.

Kvůli obvinění z podpory převratu, respektive kurdských teroristů, byla navíc uvězněna řada opozičních funkcionářů včetně vedení prokurdské strany HDP i opozičně orientovaných novinářů. Téměř polovina redakce největšího opozičního listu Cumhuriyet je například dnes ve vězení nebo čelí různým obžalobám.

Co konkrétně se má měnit
Balíček změn, o němž se v neděli hlasovalo, mění fakticky současný parlamentní systém v zemi na prezidentský. Konkrétně činí z prezidenta hlavu vlády (funkci premiéra ruší) a umožňuje mu vybírat a odvolávat ministry. Dále mu dává pravomoc vydávat četné časově omezené dekrety se silou zákonů, připravovat rozpočet, rozpouštět parlament, jmenovat další soudce a rozpouštět vojenské tribunály.

Ministři nemají být již odpovědní parlamentu, a ten pozbývá i právo nařizovat různá vyšetřování, ale právě jen prezidentovi. Parlament má mít nově právo vyšetřovat pouze prezidenta a případně jej i odvolat, avšak jen dvoutřetinovou většinou hlasů.

Parlamentní i prezidentské volby se přitom mají konat nově zároveň, a to jednou za pět let, takže je nepravděpodobné, že prezident bude z jiné strany, než která vyhraje i volby do parlamentu. Dále balíček obsahuje ještě řadu technických změn jako zvýšení počtu poslanců z 550 na 600 či zřizování funkcí viceprezidentů.

Erdoğan a jeho AKP obhajovali změny argumentem, že země potřebuje silnější vedení, aby v čase napjatých vztahů s Ruskem, války v Sýrii a boje s terorismem nemusela řešit problémy typu koaličních krizí. Kritikové současného tureckého režimu ale vidí ve změnách zejména posílení pozice samotného Erdoğana.

Prezidentský systém funguje normálně v řadě států světa, zejména na americkém kontinentu. Právě v Turecku však vyvolává obavy, protože v justici, v médiích i na úřadech proběhla po loňském pokusu o převrat řada čistek, a většinu pozic, jež korigují v běžných podmínkách centrální moc, zastávají dnes lidé loajální především k AKP.

Pokud odhlasováný balíček změn nabude skutečně účinnosti, bude moci Erdoğan, jenž stojí v čele země už čtrnáct let, opět kandidovat. Teoreticky může pak zůstat ve funkci až do roku 2029.


Další informace:

BBC News Turkey referendum: Opposition to challenge expanding Erdogan powers
The Guardian Erdoğan clinches victory in Turkish constitutional referendum
Deutche Welle Erdogan claims victory in Turkish referendum; opposition plans challenge


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Reakce pozorovatelů voleb Úterý, 18.Dubna 2017, 10:56:22

Zástupci OBSE vydali zatím spíše jen obecná stanoviska. Pozorovatelé z mise Rady Evropy byli ostřejší: kampaň dle nich provázely nerovné podmínky pro oba tábory, a to jak právního, tak politického rázu. Kampaň PRO využívala nepřiměřeně více státní prostředky i zásahy veřejných činitelů. Zastánci názoru PROTI byli skandalizováni, perzekuováni a často označováni přímo za sympatizanty teroristů. Svobodu vyjadřování omezil zároveň výrazně výjimečný stav.

„Celkově lze říci, že turecké referendum nesplnilo standardy Rady Evropy,“ shrnul šéf pozorovatelské mise.

Ve vlastním Turecku budou teď posuzovat regulérnost kampaně i vlastního hlasování soudy. Většina komentátorů ale předpokládá, že spíše podpoří vládní pozici a potvrdí platnost předběžného výsledku.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.