Hledáme paní na úklid. Zn. ne Romku
Šárka HomfrayDiskriminační jednání při výběru zaměstnanců není výhodné pro nikoho, ani pro zaměstnavatele. Antidiskriminační právo je ovšem u nás stále vnímáno jako implantovaný prvek a nežádoucí sociální inženýrství. Jak z toho ven?
Podle informací Státního úřadu inspekce práce zjistili inspektoři za minulý rok 123 případů nerovného přístupu a diskriminace při hledání zaměstnanců. Jednalo se jak o inzeráty, tak přímo o výběrová řízení. Počet těchto zjištění je nejvyšší od roku 2014, podle mluvčího inspekce se týkaly nejen „řadových“ pozic, ale i míst v managementu, a to napříč různými profesemi.
Hned v inzerátu se často objeví, že na pozici hledají ženu, muže, důchodkyni, nebo že nemají zájem o Romy či cizince. Uchazeči o zaměstnání se pak setkávají i s výslovným odmítnutím jejich nabídky právě z těchto důvodů. Diskriminace a nerovné zacházení se objevují podle různých os, ať už jde o pohlaví, národnost, či příslušnost k určitému etniku, věk, sexuální orientaci či vyznání.
Tyto problémy hledáním práce nekončí. Naopak, s nerovným zacházením a diskriminací se setkáme v celém pracovním procesu, ať už jde o výkon práce, kariérní postup nebo odměňování. To potvrzují další zjištění inspekce práce: 115 porušení zákona shledali inspektoři přímo na pracovištích, problémem je ale například i rovné odměňování cizinců, které se však obtížně kontroluje, protože cizinci jsou často zaměstnáni odlišnými zaměstnavateli.
Potvrzují to však i zkušenosti veřejné ochránkyně práv, do jejíž kanceláře loni dorazila více než stovka takových stížností. V rámci činnosti odborů, zejména právního poradenství, se s těmito jevy setkáváme také. Může se pak zdát poněkud překvapivé, že soudních sporů podle antidiskriminačního zákona (a zejména těch, kde soud skutečně dá žalobci za pravdu) je velice málo.