Babišova jízda vlakem bez jízdenky

Michal Pícl

Hnutí ANO dlouhodobě usiluje o levicové voliče. V honbě za nimi opisuje sociálnědemokratický program. Má to ale háček, program nečte celý.

Je tomu zhruba čtrnáct dní, kdy přišla vláda Andreje Babiše v demisi s nápadem od června radikálně změnit jízdné vlakem a autobusem. Studenti do 26 let i senioři nad 65 let budou moci nově jezdit se slevou až 75 procent. Předvolební programová priorita ČSSD plněná konkurenčním hnutím ANO by měla letos stát zhruba 3,26 miliardy korun. Vláda (stále v demisi!) je chce pro letošek krýt z rozpočtové rezervy. Příští rok financování zatím neřeší, přestože by se náklady na zlevněné jízdné měly vyšplhat téměř na 6 miliard korun.

Cestování veřejnou dopravou má být bezpečné, pohodlné, a především dostupné. Proto je zavedení slevy pro tyto skupiny obyvatel, jež často doplácejí na to, že v jejich obci není škola, školka či nemocnice, principiálně správně. Je ale krajně nezodpovědné plnit předvolební sliby rozpouštěním státní rozpočtové rezervy už v prvním měsíci roku. Po jeho zbytek se tak můžeme obávat například neočekávaných přírodních katastrof, pro které jsou tyto prostředky primárně alokovány. A to rozpočet na letošní rok předložila ke schválení sněmovně ta stejná vláda.

Po vlně kritiky přišel předseda vlády v demisi s návrhem, že bude případný výpadek rozpočtu krýt z takzvaných nespotřebovaných výdajů státu. To jsou peníze, které ministerstva nedokázala v průběhu předchozích let utratit. V souvislosti s tímto návrhem však vyvstává otázka, zda si předseda vlády (a bývalý ministr financí) dělá z občanů legraci, anebo navrhovanému kroku jen nerozumí. Žádný takový balík volných peněz neexistuje! A už vůbec ne 170 miliard korun, jak nakonec svůj odhad disponibilních prostředků zveličil.

Často doplácejí na to, že v jejich obci není pošta či nemocnice. Řešením by však nemělo být vybílení rozpočtových rezerv. Foto magzine.cz

Nároky nespotřebovaných výdajů jsou prostředky, které ministerstva nevyčerpají v daném rozpočtovém roce, a tuto hypotetickou úsporu si pouze účetně převedou do následujícího roku. Částka je však pouze účetním číslem na papíře a není nijak finančně kryta. Reálně tedy neexistuje. Pokud by ji chtěl daný resort v budoucnu využít, musí pro ni ministerstvo financí zajistit dodatečné krytí, tedy například vydat státní dluhopisy, čímž se logicky zvýší i zadlužení státu.

S postupným zapojováním nakumulovaných nespotřebovaných nároků počítala už Sobotkova vláda při sestavování rozpočtu na rok 2018. Ministerstva proto dala k dispozici zhruba 40 miliard korun, které uspořila a o které jim byly při sestavování letošního rozpočtu sníženy příjmy. Pokud tedy byly historicky nějaké volné a použitelné finanční prostředky z minulých let, resorty s jejich zapojením letos počítaly. Vláda v demisi je o ně ve jménu předvolebních slibů bude těžko opět připravovat.

Situace ovšem nemusí být patová. Pokud si premiér v demisi neví rady, kde na nové výdaje státu vzít, nápady může opět najít v jemu již tak známém programu ČSSD. Na všechny své sliby totiž tahle strana počítala získat dodatečné finanční prostředky. Ano, i na jízdné pro studenty a seniory.

Řízení státu neznamená jen vydávat, ale především zajišťovat dostatečné příjmy na jeho fungování. Svoji pozornost by tedy stát mohl soustředit na každoročně odcházející dividendy, které jsou ve velkém vypláceny do zahraničí. V roce 2017 šlo dokonce až o 270 miliard korun, které odtekly ze země nenávratně pryč. Průvodcem by mu v tom mohla být i vládní studie, která již v roce 2016 odhalila, že míra odlivu výnosů z České republiky je dlouhodobě přinejmenším dvakrát vyšší, než by mělo odpovídat ekonomickým předpokladům země.

Pokud tedy bude chtít premiér v demisi dál plnit program sociální demokracie, je to jenom dobře. Jen mu musí někdo dotisknout i zbylé stránky. Tam najde návod, jak vlaky a vše ostatní financovat. Aby ten náš „skvělý hospodář“ nakonec nepřišel zkrátka a nestáhl nás všechny s sebou.