V druhém ústavním pokusu o vznik nové české vlády zkrachovalo jednání o vytvoření koaliční vlády ANO s ČSSD. Přesto šance na vznik nějaké vlády s důvěrou nadále trvá. Andrej Babiš se v úterý vrátil z Lán bez nějakých nových impulsů, prostě se spouští nové kolo konzultací s prezidentem a s předsedy parlamentních stran. Až po něm se ukáže, zda se přece jen nezformuje vůle dostat se ze slepé uličky, ve které se nyní nacházíme.

Problém byl myslím na obou stranách sporu. ANO i ČSSD začaly navzájem poměřovat síly a předhánět se zcela nesmyslně v tom, kdo bude tvrdším vyjednavačem a uzme atraktivnější pozice. Asi by měli všichni už konečně vystřízlivět, sundat klapky z očí a začít vnímat volební výsledek. Trucováním se voličům nezavděčí. Cennější pro ně je zájem o to, aby vznikla stabilní vláda, a ta aspoň plnila své sliby. Důležité je vzít si realistické poučení z neúspěchu z dosavadního jednání.

To, že má šéf hnutí ANO Andrej Babiš i půl roku po volbách prázdné ruce, je jedna z jeho největších politických porážek. Po nezdaru s koalicí s ČSSD se mu čas pořádně zkrátil a současně odevzdal klíčový vliv do rukou tak silného hráče, jakým je prezident. I když lze argumentovat extrémními evropskými případy podobně dlouhých vyjednávání (například v Itálii), trpělivost dochází a mohla by se promítnout do vývoje preferencí. V tuto chvíli by slušela všem účastníkům jednání určitá státotvornost.

Šéf ANO podcenil způsob vyjednávání. Nejedná s konkurencí o byznysu, ale o spolupráci s politickou stranou. Stranu a její členy nelze napadat jako podrazáky, aniž by riskoval mentální zlom. Pak už ani předhozená kost v podobě jinak luxusní nabídky pěti resortů nestačí na nakumulovanou nedůvěru a naštvanost v celé straně. Pokud pokořovaná ČSSD začala požadovat poněkud nepřiměřeně silová ministerstva, riskovala, že kdo chce moc, nakonec někdy nemívá nic.

Nyní se ukáže, jak vážně myslel prezident svá slova: „Jasně jsem řekl, že předčasné volby nevypíšu.“ Babiš sice zopakoval, že by pověření jiné osoby od hlavy státu respektoval, současně však na Hrad přišel s podporou své osoby ze strany ANO. Tím jsme znovu na začátku. Aliance hnutí ANO s ODS naráží na vzájemně agresivně vyhloubené příkopy. Cesta doprava by se Babišovi otevřela, jen pokud by sám změnil nominaci svého hnutí na premiéra. Osovit znovu ČSSD se zatím Babiš nechystá.

Prezident nyní údajně podporuje nouzovou variantu vlády ANO s přímou podporou SPD a KSČM. Té se brání podstatná část významných aktérů v hnutí ANO, obávají se stigmatizace extrémně se chovajícími Okamurovci. Podezření na programové sbližování s SPD se musí bránit i KSČM. Vojtěch Filip k SPD prohlásil „My jsme internacionální strana, mezinárodní kontakty SPD směřují spíše k Marine Le Penové a jiným stranám, které nám nekonvenují.“ Ideová spolupráce takového typu by pro KSČM byla před našimi partnery skutečně ostudou.

Zeman se zatím zrušit pověření Andreje Babiše nechystá. Testována tedy nyní bude spíše subtilnější varianta zapojení SPD a KSČM, která by nebyla ideovou spoluprací. Včera navštívil prezidenta Zemana předseda KSČM Filip, hlava státu se zase chystá na sjezd KSČM, který se koná příští sobotu v Nymburce. Ti, kteří nechtějí aktivně stát po boku nevypočitatelného hnutí ANO ani spolupracovat s SPD, mohou zvažovat toleranci vzniku vlády ANO jako státotvorný krok, který odblokuje současný pat. Někteří mohou dokonce jen snížit kvórum odchodem ze sálu.

Taková státotvornost ale předpokládá, že s vyjednávajícími stranami nebude jednat Andrej Babiš s takovým despektem jako dosud. Jednající strany jsou odpovědné svým voličům, že budou prosazovat to, zač dostaly hlasy. A pochopitelně je třeba jasně před veřejností ukázat, že ti, co budou vládnout, neustoupí šířícím se fašizujícím tendencím narušujícím svobody a práva těch druhých. Věřím, že i v hnutí ANO je řada takových, kteří by kontaminaci své vlády politickou fašizací nechtěli připustit.