Vláda v demisi a navíc bez důvěry Sněmovny představila zásadní zákon na změnu daňového systému v zemi. Když opomenu principiální fakt, že vláda ve stavu odcházení nemá předkládat vůbec nic, lze předložený návrh shrnout stejně jako všechny dosavadní pravicové balíčky: jde opět na ruku především nejbohatším skupinám.

Zásadní změnou je zrušení superhrubé mzdy — instrumentu, který zavedl Miroslav Kalousek, aby uspokojil své koaliční partnery, a který nedává z pohledu zaměstnance přílišnou logiku. Jeho jediným účelem totiž bylo opticky navýšit mzdovou hladinu a předstírat, že sazba je 15 procent, aby byl ve skutečnosti příjem zdaněn 20 procenty. Zrušení je tedy na místě.

Otázkou však zůstává, proč až nyní. Vždyť superhrubou mzdu plánovala zrušit už minulá Sobotkova vláda. Bohužel hnutí ANO, ač závazek potvrdilo v koaliční smlouvě, bylo celé čtyři roky proti a zrušení se bránilo. Andrej Babiš v čele resortu financí dokonce jako zkušený „tradiční politik“ vymýšlel všelijaké pracovní skupiny, ve kterých se o problému nezávazně diskutovalo, ale nemakalo.

↗

Senioři vinou vysokých nájmů způsobených nedostatkem na trhu ze zbytku svého důchodu sotva přežívají. Foto Pixabay

Dalším stěžejním krokem je změna daňových sazeb. Návrh je prezentován jako razantní snížení daňového zatížení obyvatel. Pravdou však zůstává, že jen pro vybrané. Lidem, kteří se se svým příjmem pohybují kolem mediánu mezd, tedy 25 tisíc korun, uleví na daních pouhých 200 korun. Zato člověku s příjmem 120 tisíc přidává až 1500 korun měsíčně. Ruku na srdce, pane premiére v demisi a paní ministryně v demisi: kdo z nich to potřebuje víc?

Přitom jde pomocí sazeb a zavedení daňový pásem systém nastavit opačně, tedy snížit daňové zatížení výrazněji střední a nižší třídě. Sociální demokraté s takovým návrhem před volbami přišli a pro tyto skupiny navrhovali až o 1200 korun nižší daně. Tento princip je koneckonců v západní Evropě naprosto běžný. Ti s nižšími příjmy platí méně a progresivní daň stoupá s tím, jak jsou lidé schopni platit. Návrh představený vládou prohlubuje nespravedlnost vzniklou za dob Topolánkovy vlády a bez skrupulí jej lze označit za návrh pro bohaté. Babišovo volání po koalici s pravicí hned po volbách zřejmě stavělo na těchto zájmových průnicích.

Zapomenuté velké firmy

Daňový balíček pak úplně zapomíná na velké firmy a vůbec nereaguje na odliv kapitálu, který Českou republiku tíží. Jen si připomeňme, že ročně u nás v přiznaném měřítku odejde až 300 miliard korun na dividendách. V nepřiznané formě (prostřednictvím skrytého vnitropodnikového účetnictví) pak odliv atakuje až dvojnásobnou hranici. To vláda jako problém zřejmě nevidí.

Přitom vyšší zdanění velkých mezinárodních korporací se ziskem třeba nad 100 milionů by mohl z tohoto balíku pro Českou republiku uloupnout desítku miliard. Ty bychom mohli použít na tolik potřebné navýšení platů našich učitelů, na stavbu vzdělávacích zařízení nebo do infrastruktury.

Stejně tak by České republice konečně slušelo zahájit diskusi o zavedení sektorové daně například ve finančním sektoru, jak je na západ od nás přirozené. Že je odliv kapitálu z České republiky právě ve finančním sektoru enormní, potvrdila koneckonců i vládní studie. Zřejmě naivně bych tedy očekával, že na to bude vláda nějakým způsobem reagovat. Ta současná mlčí.

Třešničkou na dortu je pak návrh zvýšit daně pro lidi živící se pronájmem nemovitostí. Kdykoliv jindy bych byl všemi deseti pro! Ovšem vláda vůbec nereaguje na situaci, která se na trhu s nemovitostmi v současné době objevila. Kvůli nedostatečným zákonům a prakticky neexistující bytové politice státu jsme se dostali do fáze, kdy je na trhu nedostatek volných bytových kapacit a ceny nájmů šplhají enormně vzhůru. Rodiny nemají kde bydlet, senioři vinou vysokých nájmů způsobených nedostatkem na trhu ze zbytku svého důchodu sotva přežívají.

Navíc se na trhu objevily skupiny, které svou daňovou povinnost začaly falešně schovávat pod roušku digitální platformy, již Česká republika nedokáže účinně regulovat. Můžeme počítat s tím, že se po zvýšení daně z běžného pronájmu uteče schovat i zbytek těch, kteří dnes daň platili. Zvyšovat daň v sektoru, který čelí kritické situaci z důvodu neexistující veřejné bytové politiky a rozvoje daňově optimalizujících digitálních platforem, to je nekompetentnost politiků par excellence.

Ještě před odchodem z ministerských kanceláří tak „tým expertů“ hnutí ANO plánuje vyslat do Sněmovny nesystémový paskvil, který neřeší palčivé problémy dneška, ale jde jen na ruku vysokopříjmovým skupinám. Sice je to nesmyslná novela vlády v demisi a bez důvěry, ale když to Babišovi markeťáci trochu napudrují, třeba si toho moc lidí nevšimne. A ve Sněmovně si bohužel už teď všechny strany od takzvaného středu doprava brousí zuby, že zase po čase sníží daně bohatým.