Miloš Zeman bohužel nezklamal
Lukáš JelínekVystoupení Miloše Zemana na sjezdu bylo plné ataků na pachatale domnělých osobních křivd a setkalo se s velmi vlažným přijetím. I proto, že působil jako málo věrohodný emisar Andreje Babiše.
V první půlce projevu si vyřizoval osobní účty s oponenty. Ve druhé působil jako emisar Andreje Babiše.
Výzva, aby ČSSD nebyla „stranou podrazáků" by se lépe poslouchala od politika, který nezaložil konkurenční stranu, který neměl za pravicových kabinetů vliv na přeběhlíky Melčáka a Pohanku a který za vlád ČSSD neútočil na její premiéry. Bylo cítit, jak moc rád by na sklonku své politické dráhy zúčtoval s těmi, kteří měli vlastní názor, odlišný od jeho.
Ale marná sláva, Vladimír Špidla v roce 2002 vyhrál volby, jež předtím měl - po opoziční smlouvě s ODS - leckdo za prohrané. Bohuslav Sobotka zase dokázal nejlépe přetavit priority ČSSD do programového prohlášení vlády a čtyřletého koaličního vládnutí. Ovšem věcné analýzy již dnes Miloš Zeman schopný není.
O to víc připomíná lobbistu ANO. Zemanovo vystoupení bylo čitelné: Suchá je skýva opozice. A když nepomůžete Babišovi vy, pomůže mu KSČM s SPD - a sociální demokracie zůstane na ocet.
Zároveň však vystřihl pro sebe typickou „třetí cestu". Když nemůže propagovat opoziční smlouvu (ČSSD není druhá nejsilnější partaj), přichází s nápadem: necpěte se do vlády, ale vyjednejte si programové ústupky, náměstky na ministerstvech, odborníky.
Co by to znamenalo? ČSSD by byla přivázána k ANO, nestala by se alternativou vůči němu, ale nebyla by ani vidět na veřejnosti - k té by promlouval Babiš a jeho ministři. O tom, že jde o řešení výhodné spíš pro Babiše než pro ČSSD, svědčí potlesk, v němž se víc zračila úcta za dávné zásluhy než souhlas s narýsovaným aranžmá. Slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, který na svém příkladu nabídl podstatně srozumitelnější politickou cestu, se aplaudovalo mnohem hlasitěji.
Bohudík zklamal.
Co bývalo, je pryč.
A když vzpomínal na své předsednictví, všichni cítili, že někdo jiný mluví o někom jiném.
Kouzlo je zlomeno.
Nicméně ČSSD je v takovém srabu, že je to jen malé bezvýznamné plus...
Ono to tak bude nejen pro velký nepoměr mezi poslaneckou silou ANO a ČSSD. Vedoucí představitelé ČSSD ve vládě se stejně budou hlavně snažit probudit Lidový dům a připravit a vést kampaň pro příští volby, které jsou pro ČSSD naprosto klíčové, protože výrazná porážka je zabije.
Takže budou v podstatě k ničemu. Rozhodně pro Babišův týmově-manažerský pohled.
------------------------------------------------
Na druhou stranu asi není na každém ministerstvu problém vytvořit jednočlenný odbor pro spravedlivé rozdělování sponek na papír a zde odborníka ČSSD umístit.
Tohle stát unese...
Zkrátka pokud jde o postoj k základní štěpící politické linii, musí být strana jednotná, jinak nebude důvěryhodná pro nikoho. ČSSD si patrně zvolí tu xenofobii a pohádka definitivně skončí...
Vícehlasost je pořád daleko realističtější varianta pro přežití než jednohlasá podpora otevřenosti, obávám se. Ale jako pohádka to samozřejmě může fungovat.
Možná jsem měl spíš napsat, že jde (a ještě půjde) o hlavní štěpící linii české společnosti. Ale i v té politice nemáte tak docela pravdu. Např. k té první linii kromě skomírajícího proudu v socdem (Dienstbier) by patřili piráti, zelení, ale třeba i mnozí představitelé ANO: takový Stropnický, Šlechtová nebo Pelikán stojí jinde než Zeman, Zimola nebo Foldyna.
Ostatně, sám velmi dobře víte, jak rozdělená je katolická církev...
Je v pasti, z níž není úniku.
Jediné řešení spočívá v založení nové levicové a liberální strany.
K založení nové levicové a liberální strany jsem dost skeptický, nevidím tu potenciál ani voličský (tedy větší než zanedbatelný), ani osobnostní pro tahouny takového projektu.