Extrémní chudoba ve Spojených státech: ze zprávy zvláštního zpravodaje OSN
Philip AlstonV nejsilnější ekonomice světa žije pod hranicí chudoby přes čtyřicet milionů lidí. Zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva se vydal na desetidenní průzkum jejich životních podmínek. Zde úvod jeho zprávy.
Poslední dva týdny jsem na pozvání federální vlády strávil cestováním po Spojených státech. Mým cílem bylo ověřit, zda v Americe přetrvávající extrémní chudoba brání jejím občanům v užívání jejich lidských práv. Navštívil jsem Kalifornii, Alabamu, Georgii, Puerto Rico, Západní Virginii i Washington DC. Mluvil jsem s desítkami odborníků a občanských organizací, setkal jsem se s vysoce postavenými státními i federálními úředníky a politiky, hovořil jsem rovněž s mnoha lidmi, kteří trpí bezdomovím nebo žijí v hluboké chudobě. Vládě prezidenta Trumpa děkuji za zprostředkování návštěvy i pokračování v dlouhodobé spolupráci na celostátním monitoringu chudoby s Radou OSN pro lidská práva.
Moje zkoumání probíhá v době, kdy se v politice Spojených států vůči problémům nerovnosti a extrémní chudoby rýsuje dramatická změna. Navržená daňová reforma je pokusem učinit z Ameriky nejnerovnější společnost na světě a nepochybně zásadně prohloubí již dnes vysokou míru příjmové a majetkové nerovnosti mezi nejbohatším procentem a nejchudší polovinou Američanů. Hluboké škrty v programech sociální péče, jež prezident Trump a předseda dolní komory Kongresu Ryan prosazují a které již vláda částečně začíná zavádět, v zásadě zcela zničí stěžejní prvky sítě sociálního zabezpečení, již dnes plné děr. Zprávu, již předkládám, je třeba chápat v tomto kontextu.
http://wir2018.wid.world/
Česky jsem na jejím základě sepsal článek:
http://www.evropsky-rozhled.eu/evropa-dobre-usa-spatne/
Nevím, jestli o ní psal česky ještě někdo, já jsem se o ní dověděl z Francie, kde si jí všimli asi hlavně proto, že k autorům patří hvězda francouzské ekonomie Thomas Piketty.
Mně zaujalo hlavně to, že Evropa, hlavně ta západní, je v dnešním světě oázou rovnosti, že prchat od Evropské unie k Rusku nebo Číně opravdu není dobrý nápad, nicméně brát si za vzor USA je nápad ještě horší.
Kdybych byl nucen emigrovat mimo Evropu, možná by ty strašné Spojené státy byly přece jen lepší volbou než Rusko nebo Čína, protože i malý podíl chudší poloviny Američanů na celkově velkých příjmech země může přece jen znamenat vyšší životní úroveň než mírně větší podíl na mnohem nižších příjmech, a krom toho jsou na tom Američané přece jen výrazně lépe s občanskými svobodami. Přesto je míra nerovnosti v USA strašná a její vývoj příšerný. V Rusku se příjmová nerovnost zdá být podle dostupných čísel podobná jako v USA, v Číně je dokonce menší, a v obou zemích zůstává v posledních letech více méně neměnná, optimista by dokonce mohl říci, že snad i mírně klesá. Oproti tomu v USA nerovnost rychle rostla už předtím, než Donald Trump přidal svou daňovou reformou plyn.
minimální mzda v Rusku je 138 eur, to je o nějakých 20% více než na Ukrajině, průměrná mzda je okolo 470 eur měsíčně.
Ta bída na jihu USA je zřejmě skutečně děsivá, zdravotnictví na úrovni Kolumbie a Bill Gates investuje v Africe, ale doma pomáhat nebude.