Občanští demokraté o víkendu v Ostravě na svém osmadvacátém kongresu zvolí nové vedení. Předseda Petr Fiala ani statutární místopředsedkyně strany Alexandra Udženija nemají při obhajobě svých postů protikandidáty.

O čtyři místa řadových místopředsedů ODS se pak znovu ucházejí tři stávající členové stranického vedení středočeský poslanec Martin Kupka, jihlavský senátor Miloš Vystrčil a severomoravský europoslanec Evžen Tošenovský. Spolu s nimi do čela ODS kandidují ministr průmyslu a obchodu Nečasovy vlády Martin Kuba, poslanec a bývalý plzeňský primátor Martin Baxa a litoměřický poslanec Karel Krejza. Místopředsednický post naopak neobhajuje starostka severočeských Obrnic Drahomíra Miklošová.

„V nedávných parlamentních volbách jsme dosáhli výsledku, který nás zařadil na druhé místo mezi politickými stranami a vrátil nás do pozice jasného lídra pravé části politického spektra. Naším cílem ale je být znovu nejsilnější politickou stranou a zásadním způsobem ovlivňovat politiku v České republice. Můžeme to dokázat, když budeme pokračovat v tom, co děláme. Musíme dál nabízet jasný a srozumitelný program opřený o pravicové hodnoty a principy, musí z nás vyzařovat jednota, síla a sebevědomí,“ napsal členům ODS při ohlášení své opětovné kandidatury na post předsedy Fiala s tím, že nerad odchází od rozdělané práce.

Jak Fiala, tak i Udženija svá místa ve vedení na ostravském kongresu pohodlně obhájí. Šéf ODS ostatně získal nominaci na předsednický post od všech čtrnácti krajských organizací a pražskou zastupitelku jich v kandidatuře na první místopředsedkyni podpořilo třináct. Ze stávajících členů vedení strany nejvíce nominací — jedenáct — získal Kupka, následován Vystrčilem s osmi a Tošenovským se třemi. Kubu a Baxu podpořily pouze dvě krajské organizace. Krejza získal nominaci jen od domovského Ústeckého kraje.

Restart se povedl, ale ODS zdaleka nemá vyhráno

„V době, kdy ODS pomalu stoupá vzhůru, nemá smysl vedení strany měnit,“ řekl Deníku Referendum politolog z Filozofické fakulty olomoucké Univerzity Palackého Pavel Šaradín. „Za poslední léta se Fiala a jeho tým“ podle Šaradína „nedopustili výraznějších chyb. Důvěra veřejnosti se obnovuje, jde to ale těžko a pomalu. V tomto ohledu pak mohou občanští demokraté nedávný volební výsledek hodnotit pozitivně.“

Přesto se Šaradín domnívá, že je poněkud nadnesené, když dnes o sobě ODS hovoří jako o druhé nejsilnější straně v zemi, přestože jí dle volebního výsledku skutečně je.

Občanští demokraté po historicky nejhorším výsledku v předminulých volbách loni sice o necelá čtyři procenta posílili. Oproti roku 2013 je posledně volilo téměř o dvě stě tisíc lidí více. I tak ale šlo o druhý nejslabší volební výsledek od doby, kdy Václav Klaus stranu před sedmadvaceti lety založil.

„Nad ziskem jedenácti procent hlasů nelze jásat,“ řekl Šaradín. „Můžeme totiž předpokládat, že budou vznikat další a další nesystémové politické subjekty a voliči se sami od sebe k tradičním stranám nevrátí.“ Šaradín také připomněl, že se během minulého volebního období významně proměnila voličská základna politického hnutí ANO. Část pravicových voličů se podle něj od Babiše odtáhla, čímž se vytvořil prostor pro ODS — ale i Starosty nebo Piráty.