Když alternativní média nemůžou najít zlé migranty
Vojtěch BergerOd roku 2015 se velké veřejné akce v Německu a Rakousku spojují i s obavou ze sexuálních útoků. Letos to ale byly v obou zemích jen ojedinělé excesy. Přesto se na českém internetu šíří články, jak „média zatajují“, co se zde dělo.
Silvestr v Kolíně nad Rýnem z roku 2015 byl jeden velký průšvih. Policie neměla přehled o situaci před kolínskou katedrálou, nedokázala pomoct lidem, kteří si už na místě stěžovali na obtěžování, a navíc ještě krátce po akci tvrdila, že noc proběhla v klidu.
Povedlo se po dvou letech excesy z Kolína vyšetřit? Z více než 1200 podaných trestních oznámení (nešlo jen o sexuální obtěžování, ale třeba i o krádeže) skončilo nakonec rozsudkem jen 36. Důvod je nasnadě. Tisíce lidí v davu a maximálně ztížená možnost identifikace pachatelů.
Většina trestních oznámení byla také podaná na neznámého pachatele. Konkrétní osobu známou jménem stíhala policie jen asi v jedné třetině případů (290). Z těch, jejichž identitu policie znala, byl jen zhruba každý třetí žadatelem o azyl. Pro zajímavost: skupina obviněných Němců se známou identitou (25 lidí) byla skoro stejně velká jako skupina obviněných Syřanů (29 lidí).
Umíte počítat do třiceti?
Kolínská policie ale věděla, že má po předloňském fiasku co napravovat. Letošní silvestrovské oslavy tak jistil větší počet policistů, na místě byla vymezená zóna zákazu odpalování petard a oslavám předcházela i kampaň na sociálních sítích, kde policie v několika jazycích včetně arabštiny tweetovala informace i apely na lidi, kteří se chystali do ulic města. Podobně třeba další silvestrovský „hotspot“, prostranství u Braniborské brány v Berlíně, pročesávali policisté v civilu a dávali pozor, jestli někdo nedává ruce, kam nemá.
Výsledek? Silvestr bez titulků o migraci. Tedy, skoro. Například český portál Parlamentní listy, který opakovaně zveřejňuje zavádějící informace nebo rovnou konspirační teorie týkající se i migračních témat, psal o „děsivém silvestru v Německu“ a o tom, že „v Berlíně se o silvestru osahávalo i letos“.
Jak Parlamentní listy zacházejí s fakty, dobře vystihuje věta: „Ačkoli situace nebyla tak zlá jako v předchozích letech a policie si většinou dokázala vynutit klid a pořádek, k několika sexuálním útokům přece jen došlo.“ No ano, došlo. Doslova jen k několika, jak píší Parlamentní listy. Na rozdíl od nich je zkusíme i spočítat.
Stav 3. ledna 2018 v 11 hodin dopoledne. Zdroj: veřejně dostupné informace německých médií a policie (viz odkazy níže).
- Kolín nad Rýnem: V ulicích města desítky tisíc lidí. Počet nahlášených případů: devět.
- Berlín: V ulicích města a u Braniborské brány statisíce lidí. Počet nahlášených případů: deset
- Mnichov: V ulicích města desetitisíce lidí. Počet nahlášených případů: nula.
Čáry máry děleno šesti
Nejdřív si ale definujme sexuální útok, což je formulace, kterou nejen česká média ráda používají. Přiznejme si, že to zní dramaticky. Dá se tím popsat stejně tak pokus o znásilnění jako sáhnutí na zadek, nohy nebo prsa. Nic z toho není v pořádku, ale mezi závažností zmíněných skutků je přece jen podstatný rozdíl.
Podobně „slabá“ byla i letošní čísla z Rakouska. I když bulvární deník Kronen Zeitung psal o „početných sexuálních útocích“, dopočítal se všeho všudy k pěti případům ve Vídni (podobně jako Berlín statisíce lidí v ulicích), šesti v Innsbrucku, šesti v Salcburku a dvěma ve Villachu. Deník Salzburger Nachrichten ale salcburský případ popisuje trochu jinak a z šesti incidentů je rázem jeden, protože šlo o totéž obtěžování dvou německých turistek trojicí Afghánců. Z „početných“ případů jsou najednou spíš ojedinělé.
Kolik to tedy dělá? Dohromady zhruba třicet nahlášených případů sexuálního obtěžování v zemích, které jen v roce 2015 přijaly dohromady přes milion žadatelů o azyl.
Letošní terč? Ne ženy, ale hasiči
Nízký počet sexuálních a dalších deliktů není náhoda a nebyl rozhodně zadarmo. Policie v Německu pročesávala vlaky už na příjezdových tratích do velkých měst. Počet policistů přímo v ulicích stoupl o několik tisíc. Kdysi volně přístupná náměstí se změnila v přísně kontrolované bezpečnostní zóny svázané pravidly včetně „bezpečných zón“ určených jen pro ženy. A v příštích letech to nejspíš nebude jiné.
Čísla navíc nemusejí být konečná, protože oběti sexuálních deliktů se na policii často hlásí až po pár dnech. Přesto je tu evidentní rozdíl oproti situaci v minulých dvou letech jak v počtu „útoků“, tak v přístupu německé policie. Používat stejně dramatické titulky jako v roce 2015 je tedy buď obyčejné lhaní, nebo „jen“ naprostá neznalost faktů.
Největším problémem novoročních oslav v Německu letos byla bezprecedentní agresivita veřejnosti proti záchranným složkám. Berlínská policie i hasiči si stěžovali, že na ně lidé útočili střelnými zbraněmi, pyrotechnikou, lahvemi nebo je přímo fyzicky napadli. Pyrotechnika taky v Německu zabila dva lidi a další vážně zranila.
Mimochodem — že by se České republiky osahávání žen na v davu na náměstích vůbec netýkalo? Možná týkalo, ale zatím o tom nevíme. Proč? „Centrálně tyto statistiky neevidujeme. Evidujeme je pouze v měsíčních sestavách,“ odepsala mluvčí Policie České republiky na dotaz HlídacíPes.org, jestli má informace o sexuálním obtěžování během silvestrovské noci.
Článek Příliš klidný německý silvestr. Když alternativní média nemůžou najít zlé migranty vyšel původně na serveru HlídacíPes.org.
Začínáme zavádět, bezpečné prostory pro ženy.
V Británii zní požadavky na zavedení separačních vagonu pro ženy a když jsem jela naposledy vlakem z Berlína, ve vlaku bylo kupé pouze pro ženy.