Mnozí mezi námi trpí pocitem, že jejich hlas není slyšet

Michal Horáček

Redakce DR se obrátila na čtveřici prezidentských kandidátů s nabídkou, aby pro nás sepsali svou verzi novoročního projevu. Odpověděli tři z nich. Michal Horáček klade důraz na respekt k různosti.

Vážení spoluobčané,

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

s úctou vám děkuji za nápady a tvořivost. A hlavně za práci, kterou jste i v uplynulém roce odvedli. Ve prospěch svůj a svých dětí a zároveň celé České republiky. Díky vám naše země znovu pokročila na cestě tam, kam historicky patříme - mezi nejbezpečnější a také materiálně i duchovně nejbohatší země světa.

Jako vlastenci se ovšem musíme dívat na společné dílo odvážně, tedy kriticky: abychom viděli, v čem máme potíže. Jen tak je dokážeme léčit.

Za přetrvávající problém považuji hlavně to, že ne všichni lidé, s nimiž se po celé zemi setkávám, jsou přesvědčeni o tom, že náš stát je skutečně právní. Že férová pravidla platí pro všechny. A tomu, který pravidla dodržel, a neuspěl, zatímco úspěch slavili ti, kteří pravidla obešli, se nedivím, že se dobře necítí.

Současně mě trápí, že mnozí mezi námi trpí pocitem, že jejich hlas není slyšet. Zdravotní sestry, učitelé, handicapovaní, pečující, živnostníci, zaměstnanci...

Jako antropolog vím, že člověk snese těžké podmínky - třeba i hlad nebo nedostatek tepla -, ale nedostatek respektu je schopen ho jako osobnost ničit. Pocit sounáležitosti každého občana se svým státem proto musíme zásadně posílit. Pokud ho neposílíme, nebudeme silní. A my ve složitém a nebezpečném světě silní být musíme.

Ve složitém a nebezpečném světě silní být musíme. Foto FB Michala Horáčka

To byl ostatně hlavní důvod mé kandidatury. Předstoupil jsem před vás jako člověk nezávislý na politicích a byznysmanech. Jako ten, který nemusí nikomu nic splácet, ale odpovídá se pouze občanům.

Znovu proto říkám: nechci být smiřovatelem nebo sjednotitelem. Obávám se totiž všech pokusů nutit lidi, aby slevovali ze svých názorů.

Každý jsme jiný, máme vlastní přání i obavy, vlastní touhy i úzkosti. A to znamená i vlastní zájmy. Ve veřejném prostoru si jejich uskutečňování svobodně vyjednávejme.

Jediné, co si přeji: z toho sporu nesmíme nikoho vylučovat. Nikoho diskvalifikovat ubohými nálepkami, jako je sluníčkář nebo xenofob, buran nebo kavárník. Všichni jsme občané své země a hlas každého z nás je stejně cenný. Na tom musíme trvat.

Do dalšího roku nám všem tedy přeji dobrý a plodný spor. A pak ještě tohle: sebedůvěru. Ano, jsme nápadití, tvořiví i pracovití. Jenom to sebevědomí nám chybí. Musíme ho v sobě probudit. Uvěřit, že máme na víc.

Vím, že společně to dokážeme. Česko, dotoho.

    Diskuse
    JP
    January 1, 2018 v 12.30
    Koho poslouchat?
    Redakce DR staví otázku, kterého z těchto kandidátů bychom chtěli do budoucna slýchat pravidelně.

    Otevřeně řečeno: ani jednoho.

    Ani jediný z nich nedokáže pojmenovat pravé příčiny a kořeny společenského marasmu; a žádný tedy není schopen zemi dodat nějakou opravdu vůdčí novou orientaci.

    Všichni tři nabízejí prakticky jenom orientaci na Západ; na ten jsme ale orientovaní už posledního čtvrt století. Orientujeme se na Západ - který je ale sám hodnotově, dějinně i ekologicky naprosto dezorientován, a slepě se protlouká ke svému vlastnímu zániku.

    Takže i nadále jediný důvod pro to, v budoucích čtyř letech poslouchat projevy a řeči jednoho z těchto tří kandidátů je to, aby už nebylo nutno poslouchat přisprostlé výlevy současného držitele prezidentského úřadu.
    January 1, 2018 v 13.43
    Jsem pevně přesvědčen, že xenofobní postoje musí být jasně pojmenovány. Dialog je možný mezi stranami, které jsou ochotny ho vést. Západní svět nevedl dialog s totalitními režimy, ale porazil je.
    "Takže i nadále jediný důvod pro to, v budoucích čtyř letech poslouchat projevy a řeči jednoho z těchto tří kandidátů je to, aby už nebylo nutno poslouchat přisprostlé výlevy současného držitele prezidentského úřadu."
    I kdyby to byl skutečně důvod jediný, je v naší konkrétní situaci plně oprávněný a úctyhodný.
    JN
    January 2, 2018 v 0.53
    Nevyjádřený původce děje ("xenofobní postoje musí být pojmenovány")
    Jsem, pane Štampachu, ochotný vést dialog, jenže můj postoj byl pojmenován jako xenofobní. Co s tím?
    January 2, 2018 v 6.57
    "Západní svět nevedl dialog s totalitními režimy, ale porazil je".
    Ano, porazil je. To je pravda.
    Ale možná to bylo Pyrrhovo vítězství.
    Když se bubák sám od sebe rozpustí a vypustí, může to být koneckonců vnímáno jako Pyrrhovo vítězství.
    Jenže od jistých postojů, které jsou v podstatě fantómovou bolestí, se nic takového čekat nedá.
    JN
    January 2, 2018 v 9.20
    Paní Zemanové
    Je pochopitelné, že se člověk bude bránit, když mu někdo svévolně uřezává končetinu. Tím více se bude bránit, když mu jako útěchu budou tvrdit, že se jedná o fantomovou bolest - tedy že už tu končetinu dávno nemá.
    Jistě, paní Zemanová, že odvolit současného držitele moci z jeho úřadu je dostatečným důvodem pro to, volit kohokoli jiného (snad s výjimkou Okamury - který nekandiduje, a snad i Hanniga).

    Jde jenom o to nezačít se utápět v iluzích, že nový (jiný) prezident přinese nějaké principiálně nové perspektivy.
    PK
    January 2, 2018 v 14.20
    Západní svět s totalitními režimy dialog vedl
    Přece nemůžeme zapomenout na celou známou "Ostpolitik" Willyho Brandta, na Helsinskou konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, na odzbrojovací jednání mezi USA a SSSR - na všechny ty summity v Reykjavíku, na Maltě, v Ženevě, atd.

    Důležitá při těchto jednáních ovšem vždy byla pozice síly, kterou Západ musel vždy ukazovat, a tím protivníka účinně zastrašovat. Ta síla byla nejenom vojenská, ale také, a později především hospodářská.
    To je stejně tak důležité při dnešních eventuálních jednáních s dnešními totalitními, ale i nebezpečnými autoritářskými režimy, jako zejména s Ruskem.