„Sladká Temže, klidně plyň, dokud tuhle píseň neskončím. Neplují řekou prázdné lahve, mastné papíry, hedvábné kapesníky, kartonové krabice ani vajgly ani žádná jiná svědectví letních nocí. Nymfy už jsou pryč,“ napsal poetický imaginista Thomas Stearns Eliot v Pusté zemi.

Dnes už nemůžeme spatřit Temži tak, jak ji vídal Eliot, stejně jako další koryta řek. S vervou psích značkovačů jsme zanechali stopu odpadu a špíny na téměř každém centimetru zelené planety. Ropné katastrofy se staly folklorem. V poslední době se navíc jako mor začaly šířit zprávy o dalším alarmujícím znečišťování, které z moří prosakuje i do posledních nedotčených koutů.

Jen za uplynulých čtrnáct dní informovaly noviny o třech případech nezvyklého, ale o to více znepokojivého zamoření vody. Jako první se v Kanadě vynořil humr s „tetováním“ Pepsi Cola. Mořský tvor údajně vyrůstal tak dlouho v blízkosti plechovky zmíněné firmy, až se mu její povrch nesmyvatelně vpil do jednoho z klepet.