Kdysi kolovaly legendy — snad z Thajska — o tom, že otec provdal dceru raději za muže, který požíval Kratom, části psychoaktivního a léčivého stromu podobného kávovníku, než aby si ji odvedl nějaký boháč. Rostlina totiž propůjčovala energii v pracovních i vztahových záležitostech, dodávala zdraví a sílu. Takové výhody byly pro život podstatnější nežli luxus zbavený těchto kvalit.

Moc rostlinstva ovšem začala sesychat do zapomnění. Také proto dnes korporátní megalomani místo péče o zeleň, která nám zbyla, staví na loukách obrovské hangáry na výrobu součástek do automobilů, elektrokomunikace nebo třeba „robotů“. Ti mají nahradit člověka ve výrobním procesu. Syntetická farmacie zase zabrala místo bylinkářství. Jenže některé dráty nelze vyměnit za dary přírody. Intenzivně to prokazuje aktuální dění v japonské Fukušimě.

Před šesti lety se zde následkem zemětřesení porušil reaktor jaderné elektrárny, uvolnila se radiace, jejíž nebezpečí se vyšplhalo až na stupeň sedm. Tím se katastrofa zařadila k těm nejhorším jaderným haváriím od dob Černobylu. Zahubila více než tisíc obyvatel z přilehlého okolí a další desetitisíce musely být evakuovány. Dodnes se nemohou vrátit. Oblast je stále zamořená nebezpečnou radiací.