Vegansky a podle ideálů družstevnictví: V Praze otevře sociální bistro Střecha
Petra DvořákováVeganské bistro Střecha bude zaměstnávat dvě skupiny lidí, které to mají na pracovním trhu těžké: lidi bez domova nebo po výkonu trestu. Zároveň jeho zakladatelé chtějí šířit ideály družstevnictví.
„Každému z nás ležel v hlavě nápad rozjet sociální podnik už dlouho předtím, než jsme se poznali během kampaně za sociální bydlení. Třeba mně to poprvé napadlo před třemi roky na palandě v uprchlickém táboře, kde jsem pomáhal jako dobrovolník. Byly, tuším, zrovna Vánoce,“ popisuje Filip Hausknecht, kde vznikl nápad na založení družstva a bistra Střecha. Nový podnik v Milíčově ulici na pražském Žižkově chce vařit vegansky, zaměstnávat bude lidi propuštěné z výkonu trestu a lidi bez domova.
Od konce listopadu běží crowd-fundingová kampaň, z jejíhož výtěžku chtějí zakladatelé družstva zaplatit část vybavení kuchyně a baru. Členové družstva nyní prostory opravují a zároveň vybírají budoucí zaměstnance ze zájemců o pracovní místa. Na začátku by chtěli dát práci třem až čtyřem lidem.
Příjem je základem životní jistoty
Podle únorového průzkumu společnosti LMC vyžadují dvě třetiny firem od uchazečů o práci výpis z rejstříku trestů. Více než polovina z nich pak zájemce se záznamem v rejstříku vůbec nezaměstná. „Strukturální podmínky v České republice jsou velmi špatné a lidé po opuštění vězení často končí na ulici nebo se vracejí ke kriminální činnosti,“ popisuje Hausknecht.
Lidí bez domova žije v České republice okolo sedmdesáti tisíc a dalších sto dvacet tisíc je ztrátou bydlení bezprostředně ohroženo. „A bez stabilního bydlení si mohou lidé najít práci jen velmi těžko. Chceme jim proto nabídnout důstojnou mzdu, za kterou si budou moci bydlení zajistit,“ dodává Hausknecht.
Zakládající členové Střechy hodlají zaměstnancům po jednom roku až dvou nabídnout členství v družstvu nebo asistenci při hledání jiné práce. „Rádi jim pomůžeme i se založením odborů v podniku, abychom podpořili kulturu organizování se na pracovišti. Zaměstnanci jsou ale samozřejmě zváni na všechny schůze družstva a mají stejné mzdy jako my,“ pokračuje družstevník.
Status sociálního družstva zavazuje členy k dodržování několika zásad — třeba k ekologickému chování nebo k využívání lokálních zdrojů. „Při shánění potravin chceme spolupracovat nejen s místními producenty, ale i s potravinovými bankami. A co půjde, to budeme připravovat sami — chceme péct vlastní chleba, vyrábět vlastní kečup,“ přibližuje Hausknecht.
„Považujeme družstevní typ vlastnictví za spravedlivý. Každý má rovný hlas, za družstvo mohou jednat vždy nejméně dva členové,“ vysvětluje Hausknecht. „Jenže v České republice funguje spousta družstev s neformální hierarchií připomínající korporát. Chceme proto spojovat družstva, která ideály družstevnictví dodržují. Nechceme to dělat jen pro svůj podnik. Chceme ukázat i lidem zvenčí, že to funguje,“ dodává.
Ač družstevníci nevylučují, že do budoucnosti poskytnou ve Střeše prostor i debatám nebo promítání, první měsíce se chtějí zaměřit na přípravu veganských jídel. „Přejeme si, aby k nám začali chodit všichni ti lidé z okolních kanceláří na oběd. Polední menu hodláme držet okolo sta korun. Najíst se v centru vegansky je občas peklo. Chceme proto ukázat, že veganská jídla mohou být sytá, chutná a za dostupné ceny,“ uzavírá Hausknecht.