Členské státy Evropské unie se 25. října na osudu glyfosátu v Evropské unii neshodly a v jednání budou pokračovat. Glyfosát je nejpoužívanějším herbicidem a má negativní dopady na lidské zdraví i přírodu. Ve hře je zkrácená doba registrace glyfosátu — tedy tří až pětiletá lhůta k jeho opuštění. Evropský parlament žádá zákaz užívání glyfosátu do roku 2022. Zatímco europoslanec Pavel Poc (ČSSD) parlamentní zákaz inicioval, ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) prodloužení registrace jménem České republiky znovu podpořil.

Proti prodloužení registrace se vyjádřili zástupci deseti států, například Belgie, Francie, Rakouska nebo Švédska. Česká republika, v zastoupení Jurečky, desetileté prodloužení podpořila, a to s dalšími patnácti státy. „U glyfosátu podporuji zkrácení doby registrace a zúžení jeho použití. Ukončit jej nyní by byl velký problém, nemáme bezpečnější náhradu,“ tweetoval přitom v květnu Jurečka.

„Zatímco u nás Jurečka tvrdí, že chce zúžit používání glyfosátu a zkrátit dobu jeho registrace, v Evropské unii zatím pokaždé hlasoval pro nejdelší navrhovanou dobu registrace bez dalších omezení. Proti glyfosátu je čím dál více zemí i široká veřejnost. Zároveň jsou dobře zmapovány alternativy glyfosátu v zemědělství i v údržbě veřejných prostranství. Na povrch vyplouvají nekalé praktiky výrobců glyfosátu a jejich ovlivňování ‚nezávislých‘ studií. Ministr Marian Jurečka by to měl zohlednit stejně jako své sliby,“ komentuje chování ministra Klára Kyralová, expertka Hnutí DUHA na potraviny a zemědělství.

Evropský parlament požaduje zákaz glyfosátu do roku 2022. Kromě toho chce okamžitý zákaz jeho použití na dosoušení plodin před sklizní, pro neprofesionální používání a pro využívání v parcích, na hřištích, veřejných zahradách a v jejich blízkém okolí. Návrh předložil český europoslanec Pavel Poc a získal podporu většiny poslanců. Stanovisko parlamentu není rozhodující, má ale doporučující charakter.

Nebezpečnost popírají studie. Studie chemického průmyslu

Glyfosát je aktivní složkou širokospektrálních herbicidů, které se používají na likvidaci plevelů v zemědělství i na veřejných prostranstvích nebo na dosoušení obilovin či řepky. V roce 2015 u nás tvořil třicet dva procent všech použitých herbicidů a desikantů.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny přitom na základě nezávislých studií řadí glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogeny. Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská agentura pro chemické látky sice z tohoto hlediska vyhodnotily glyfosát jako bezpečný, své posouzení ale zakládají i na nezveřejněných studiích poskytnutých chemickým průmyslem a čelí proto kritice za netransparentnost a střet zájmů. Evropský úřad pro bezpečnost potravin dokonce ve svém hodnocení zkopíroval celé pasáže z hodnocení předloženého výrobci glyfosátů. Manipulace se studiemi o dopadu glyfosátu na lidské zdraví prokazují i dokumenty odhalené v soudním jednání s výrobcem herbicidu Monsanto.

Glyfosát je jedovatý i pro vodní organismy a poškozuje ornou půdu. Panuje podezření, že způsobuje syndrom zhroucení včelstev, kdy dochází k náhlému vymírání zdánlivě zdravého včelstva. Nadužívání glyfosátu v konečném důsledku zvyšuje odolnost rostlin a způsobuje tak šíření odolných plevelů.

Šetrné alternativy ke glyfosátu existují. Jiné prostředky než pesticidy využívá takzvané integrované zemědělství. Ekologické zemědělství glyfosát a další syntetické pesticidy nevyužívá vůbec. Nejnovější vědecké studie ukazují, že použití glyfosátu lze nahradit vhodným způsobem orby nebo střídáním plodin. Dosoušení glyfosátem nebo nahrazování podmítky a orby aplikací glyfosátu je pak zcela zbytečné. Na veřejných prostranstvích lze plevel odstraňovat mechanicky nebo speciálními zařízením s horkou vodou, párou nebo horkým vzduchem. Tyto metody používá místo glyfosátu mnoho evropských i českých měst jako Brno, Mělník nebo Jeseník.