V loňském roce se u nás spotřebovalo téměř šest milionů kg herbicidů a desikantů (látek na vysoušení rostlin). Výrazně přitom stoupl podíl glyfosátu na celkovém množství těchto přípravků: zatímco v roce 2000 tvořil glyfosát zhruba šestnáct procent použitých herbicidů a desikantů, v roce 2015 to bylo dvakrát tolik, téměř dvaatřicet procent.

Herbicidy a desikanty tvořily v minulém roce sedmačtyřicet procent všech přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů. Vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství za rok 2015.

Glyfosát byl přitom označen Světovou zdravotnickou organizací za pravděpodobný karcinogen a je nebezpečný pro lidské zdraví a životní prostředí. Přesto byla jeho registrace Evropskou komisí dočasně prodloužena do konce roku 2017, i když prodloužení nezískalo dostatečnou podporu členských státu ani Evropského parlamentu. Během této doby by se měla ke zdravotním rizikům glyfosátu vyjádřit také Evropská agentura pro chemické látky.

Ekologové také připomínají, že evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin doporučil členským státům, aby v každém případě výrazně omezily používání glyfosátu zejména na zahradách a veřejných prostranstvích, jako jsou parky a dětská hřiště, a minimalizovaly jeho použití na předsklizňové dosoušení.

Evropské státy v červenci odhlasovaly text navazujícího nařízení Evropské komise, které určuje omezení pro použití glyfosátu. O termínech a formě omezení budou jednat členské země včetně České republiky, která byla dosud k použití glyfosátu vstřícná.

Hnutí DUHA proto zveřejnilo výzvu českým ministrům zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí, ve které žádá výrazné omezení použití glyfosátu u nás. K výzvě se dosud připojilo téměř 900 lidí. „Výzvu jsme ministrům předali i s prvními osobními vzkazy lidí, kteří výzvu podporují,“ píše hnutí DUHA.

Specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková například tvrdí, že se zbytky Roundupu běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech. „Jde o celosvětově nejpoužívanější herbicid, který může vést k systémové toxicitě a být jedním z důležitých rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění," dodává.

„Přesto si jej stále mnozí postřikujeme na trávníky a chodníky okolo domů, města jej běžně používají na veřejných plochách a další podstatné navýšení jeho spotřeby se očekává v případě pěstování geneticky modifikovaných potravin. Proto podporuji výzvu Hnutí DUHA,” zdůrazňuje Slimáková.