Sobotka k Bělobrádkovi: Vládě se podařilo navýšit financování vědy a výzkumu

Jan Gruber

Premiér Bohuslav Sobotka se sešel s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem. Bilancovali výsledky práce v oblasti vědy a výzkumu a plnění vládních závazků. Vláda se mimo jiné dohodla na nové podobě podpory aplikovaného výzkumu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k dalšímu ze série bilančních jednání sešel v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Během setkání spolu hovořili financování výzkum a vývoje v České republice, schválených strategických dokumentech a legislativě. Bělobrádek se od předsedy vlády — stejně jako ostatní ministři a ministryně — dočkal pochvaly za dobře odvedenou práci.

„V roce 2013, kdy jsme dojednávali koaliční smlouvu, jsme se rozhodli ustavit pozici místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace. Dnes musím říct, že toto rozhodnutí pokládám za šťastné a správné. Podařilo se nám zlepšit koordinaci veřejného sektoru v celé této oblasti. Podařilo se zlepšit spolupráci mezi klíčovými hráči na poli vědy a výzkumu — Akademií věd, Technologickou a Grantovou agenturou, ministerstvem školství a vysokými školami. Tahle role byla nesmírně důležitá. A bylo by dobře, kdyby se i příští vláda rozhodla post ministra pro vědu, výzkum a inovace vytvořit,“ řekl v úvodu tiskové konference Sobotka.

„Za čtyři roky fungování této vlády se nám povedlo kontinuálně navyšovat veřejné finance do výzkumu a vývoje o více než třetinu proti stavu roku 2014,“ pokračoval po vystoupení premiéra Bělobrádek. Dodal, že do dané oblasti se podařilo vládě poukázat téměř devět miliard korun navíc oproti době jejího nástupu do úřadu. Místopředseda vlády rovněž zmínil větší podporu aplikovaného výzkumu — Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, které Bělobrádek předsedá, předložila v uplynulých letech vládě dvanáct programů na podporu aplikovaného výzkumu — nebo tvorbu komplexního systému hodnocení výzkumných organizací v souladu s mezinárodními standardy.

Vláda dále schválila dva významné strategické dokumenty — Národní politiku výzkumu vývoje a inovací a strategie nutné pro čerpání evropských fondů. Bělobrádek se také krátce zastavil u budování sítě vědecké diplomacie. V současné době působí čeští vědečtí diplomaté v Izraeli a ve Spojených státech a připravuje se vyslání dalších do Německa a jihovýchodní Asie. Sobotkova vláda také uzavřela v rámci Česko-německého strategického dialogu Memorandum o spolupráci s Fraunhoferovou společností, díky němuž by mělo být v České republice v následujících několika letech vybudováno zastoupení této významné instituce specializující se na podporu aplikovaného výzkumu.

Když se premiér Sobotka s lidoveckým předsedou Bělobrádek sešel k bilanční schůzce na konci minulého roku, říkal, že hlavním úkolem vicepremiéra je dokončení zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a jeho předložení do Parlamentu České republiky. Bělobrádek však úkol nesplnil. Návrh zákona nejenže nebyl postoupen Poslanecké sněmovně, ale nebyl ani předložen vládě — v současné době je teprve projednáván vládní Legislativní radou. Místopředsedovi vlády se také nepodařilo vytvořit nové ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace. Bělobrádek proto v závěru tiskové konference doporučil svému případnému nástupci ve funkci, aby vznik nového úřadu zvážil. Sobotka daný záměr podpořil.