Emmanuel Macron má další primát. Od svého zvolení dokázal dříve než jakákoliv francouzská hlava státu za poslední půl století vyvolat masivní demonstrace odborů. Kvůli novému zákoníku práce uspořádala druhá největší odborová organizace CGT v úterý sto čtyřicet protestních shromáždění po celé zemi a čtyři tisíce menších stávek. Demonstrací se podle ministerstva vnitra zúčastnilo více než 220 tisíc lidí.

Zhruba šedesát tisíc z nich pochodovalo v Paříži. Agenturní komentátoři připomínají, že protesty jsou dosud menší než před rokem, kdy proti podobné reformě prosazované bývalým prezidentem Hollandem protestovalo více než milion lidí. Důvodem je zejména neúčast největší odborové organizace CFDT, která dosud zkouší s prezidentem Macronem vyjednávat.

Odborům vadí zejména očesávání práv zaměstnanců, zastropování výše odchodného a rozvolnění pravidel pro přijímání a propouštění pracovníků. Podle nich jde Macron podle očekávání vstříc zájmům velkého byznysu. Kritizují i dravý styl, kterým hlava státu reformu zákoníku práce prosadila, tedy velmi rychle pomocí exekutivních dekretů.

„Zatím je to první varování, jsme teprve na začátku. Protesty budou pokračovat a sílit. Prezident by měl začít poslouchat lidi a rozumět jim, nikoliv je rozdělovat,“ řekl Reuters předseda CGT Philippe Martinez.

Až na pár menších střetů se demonstrace doposud obešly bez násilných eskalací, které provázely protesty proti zákoníku práce vloni. Policie pepřových sprejů a obušků používala jen sporadicky.

Macronovi flákači