Zástupci Norska, Lichtenštejnska a České republiky podepsali v pondělí 4. září Memorandum o porozumění pro třetí období Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norských fondů pro roky 2014 až 2021. Česká republika tak dostane přibližně pět miliard korun na projekty zaměřené na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, kulturu, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Oproti předchozímu období bude kladen větší důraz na lidská práva, inkluzi Romů a rozvoj občanské společnosti.

Do fondů přispívá i Island. Jeho zástupce dohodu ale podepsal již dříve. Slavnostní ceremonie se konala v Anežském klášteře. Právě revitalizace Anežského kláštera a jeho otevření široké veřejnosti díky kulturnímu programu či naučné stezce fondy v minulém období finančně podpořily částkou skoro třicet milionů korun. Česká republika z fondů čerpá od roku 2004, dosud díky nim získala téměř šest miliard korun.

Memoranda, která stanovují základní podmínky fungování Norský fondů a Fondů Evropského hospodářského prostoru v České republice a vymezují vzájemně dohodnuté programové oblasti, jejich zaměření a výši podpory, podepsaly Elsbeth Tronstadová, náměstkyně ministra zahraničních věcí Norska, Maria-Pia Kothbauerová, velvyslankyně Lichtenštejnska pro Českou republiku a Milena Hrdinková, ředitelka kanceláře českého ministra financí.

Konkrétní zaměření programů a nastavení výzev bude předmětem vyjednávání v příštích měsících. S ohledem na přípravný a schvalovací proces ze strany donorů je vyhlášení prvních výzev předpokládáno ve druhé polovině roku 2018. Projekty budou muset skončit nejpozději do 30. dubna 2024. Stejně jako v minulém období mají fondy přispět k posilování vztahů mezi Českou republikou a donorskými státy. Za tímto účelem bude vyčleněna speciální částka určená jak na pomoc při vyhledávání partnerů, tak přímo na iniciativy realizované ve spolupráci s institucemi z Norska, Lichtenštejnska a Islandu.

„Přestože nejsme součástí Evropské unie, jsme jejím aktivním partnerem. Norští partneři v České republice získávají cenné zkušenosti a ze spolupráce těží obě strany,“ zdůraznila další účastnice ceremoniálu Siri Ellen Sletnerová, velvyslankyně Norska v Praze.

Oproti dřívějšku je období čerpání fondů prodlouženo o dva roky na sedm let, prodloužena bude i lhůta pro uskutečňování projektu. V posledním období 2009 až 2014 podpořily fondy částkou bezmála tří miliard korun skoro devět set projektů, například vládní kampaň bránící šíření nenávisti HateFree Culture nebo kampaň zasazující se o rovnost mužů a žen To je rovnost.

Fondy financují projekty v celkem šestnácti zemích Evropské unie, které vstoupily do Unie po roce 2004 a jejichž hrubý národní důchod nepřekračuje devadesát procent unijního průměru. Nejvíce z nich čerpá Polsko, Česká republika však v uplynulém období patřila mezi pět zemí, které z nich přijaly nejvíce. Největším přispěvatelem je Norsko.