Když sboristé Národního divadla vyhlásili letos 8. června stávkovou pohotovost, avizovali jako možné datum jejího ukončení 20. červen. Od té doby se však jednání mezi odbory a vedením první scény neposunulo, takže stávková pohotovost dále trvá. Do vyjednávání mezi Národním divadlem a odborovou organizací profesionálních zpěváků UNIE má vstoupit zprostředkovatel. Zprostředkovatele navrhovaného vedením ale odmítly odbory. Vedení naopak nesouhlasilo s jejich návrhem na zprostředkovatele. O prostředníkovi mezi oběma stranami by tak mělo rozhodnout ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo však zatím žádost o zvolení zprostředkovatele nedostalo, v září přitom začíná divadelní sezóna. Situace se dotýká i sólistů, kterým ředitel odmítá podepsat smlouvy zásadní pro pokračování jejich angažmá. Nevyřešené zůstávají i otázky ohledně dosud neschválené koncepce Národního divadla.

Spory o zprostředkovatele

Vedení Národního divadla navrhlo, aby se role zprostředkovatele zhostila advokátka Milada Škvainová. Ta s pracovněprávními vztahy radila divadlu už v minulosti. „Vždyť je placená z divadelních peněz,“ ukazuje předseda odborářů a sborista Jakub Hrubý tabulky se jmény poradců a poradních orgánů divadla za roky 2014—2016. Škvainová proto podle odborů nesplňuje podmínku nestrannosti. Nabídli, aby vyjednávání vedl advokát a odborník na pracovní právo Tomáš Těmín.

Vedení první scény nesouhlasilo s tím, že Těmínovi chybí odbornost v divadelní sféře. Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová v dopise zaslaném odborářům sice uznala existenci prostoru pro jednání, ale zároveň napsala, že u některých připomínek velmi pochybuje, „že by zprostředkovatel mohl na rozdílných postojích stran něco změnit“.

Sboristé proto na začátku srpna napsali řediteli Janu Burianovi, aby o určení zprostředkovatele požádal ministerstvo práce. "Návrh na určení zprostředkovatele může na ministerstvo podat nejen Národní divadlo, ale rovněž odborové organizace. Národní divadlo má návrh podání připraven, čeká však na doložení nezbytných dokumentů ze stran odborových organizací. Jsou to všechno formality v úředním procesu s ministerstvem nezbytné. U některých organizací chybí potvrzení o umístění sídla, u některých relevantní doklad o existenci právnické osoby," odpověděl na dotaz Deníku Referendum mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Odborová organizace UNIE podle svých slov s požadavkem na dodání jakýchkoliv dokumentů oslovena nebyla.

Pokud nakonec ministerstvo žádost dostane a zprostředkovatele vybere, strany s návrhy prostředníka souhlasit nemusejí. V situaci, kdy s nimi souhlasit nebudou, vznikne legální prostor pro stávku.

Mlčení ministerstva kultury

Odbory požadují, aby do nové kolektivní smlouvy vedení zaneslo maximální počet třiceti výkonů, tedy zkoušek nebo představení, měsíčně. Například členové orchestru podle smlouvy mohou odehrát maximálně dvacet dva výkonů za měsíc, zatímco sboristé zpravidla k osmnácti představením musejí absolvovat dalších dvacet zkoušek. Mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk požadavek označuje za protiprávní, protože třicet výkonů prý neodpovídá sto šedesáti hodinám, tedy plnému úvazku. „Je zarážející, že shodný požadavek orchestru byl akceptován a „protiprávní“ zřejmě není," upozorňuje Hrubý.

Protože ale není v této chvíli uzavřena kolektivní smlouva, musí divadlo stejně postupovat podle platného zákoníku práce. Ten mimo jiné zakazuje řetězení krátkodobých smluv. Povoluje uzavřít maximálně tři smlouvy na dobu určitou za sebou, poté už musí nadřízený zaměstnanci nabídnout smlouvu na dobu neurčitou. Součástí dohody se sólisty je ovšem i ustanovení o zvláštní povaze práce, díky kterému je řetězení krátkodobých smluv možné. Uzavírá se, aby umožnilo propouštět zpěváky, kteří například již nestačí nárokům na kvalitu uměleckého výkonu.

„Zvláštní povahu práce zavedl už pan Nekvasil, je to mnoho let, co se podepisovala první,“ vysvětlila Deníku Referendum Lenka Šmídová, která sólisty zastupuje v Odborové asociaci divadelníků. Jelikož kvůli sporu vedení se sboristy zatím nebyla podepsaná kolektivní smlouva, odmítá ředitel Národního divadla Jan Burian podepsat i dohodu o zvláštní povaze práce. „Zvláštní povaha práce ale není dodatek, je to speciální smlouva, kterou lze podepsat ihned,“ pokračuje Šmídová s tím, že s žádostí o okamžité podepsání dohody oslovili sólisté neúspěšně i vedení.

Většině ze čtyřiceti dvou sólistů podle ní končí současné smlouvy v červnu 2018. „Sólisté, kteří v divadle působí už třicet let, teď nemají jisté angažmá. Jsme v patové situaci. Pokud se dohoda včas nepodepíše, budou muset většinu z nás propustit,“ vysvětluje.

Atmosféru v divadle popisuje Šmídová jako nejistou a to nejenom kvůli situaci sboristů a sólistů. Podepisuje se na ní prý i netransparentní situace ohledně koncepce Národního divadla. Neprojednávání koncepce s odbory a její neprůhledná příprava jsou druhým důvodem, proč sboristé do stávkové pohotovosti v červnu vstoupili. Koncepci ředitel vypracoval a zaslal na pokyn ministerstva kultury k 31. březnu. Na dotaz odborů odpovědělo ministerstvo, že ji projedná řádným způsobem, zveřejněna má být až poté, co ji resort schválí.

„Pan ministr je o věci průběžně informován. Příspěvkové organizace, jejichž je ministerstvo zřizovatelem, jsou samostatně hospodařící instituce se samostatným managementem, který je plně kompetentní k řešení všech situací,“ reagovala na dotaz Deníku Referendum o postoji ministerstva k situaci v divadle mluvčí Simona Cigánková. „Kdo jiný by se k tomu měl vyjadřovat, ministerstvo je zřizovatelem, je jeho povinnost se k tomu vyjádřit,“ komentoval pro Deník Referendum poslanec z podvýboru pro kulturu František Adámek (ČSSD).