Halucinování Christophera Nolana
Matěj SenftV nedávných dnech byl do kin uveden nový film režiséra Christophera Nolana Dunkirk. Matěj Senft popisuje, jakým způsobem tento tvůrce ztvárňuje téma vnímání a utváření reality.
Podle některých kritiků natočil Christopher Nolan jeden z nejlepších válečných filmů všech dob. Ten ovšem nevypráví pouze o druhé světové válce. Krom jiného je fascinující ukázkou Nolanova zpochybňování lidského vnímání reality. Toto téma ostatně protíná celou jeho tvorbou.
Jako šifrovací klíč k Nolanově filmografii bychom mohli vnímat snímek Dokonalý trik — film o iluzionistech, tricksterech a skutečných čarodějích. Začíná otázkou „Díváte se pozorně?“ a navazuje popisem struktury kouzelnických iluzí.
Každý kouzelnický trik se skládá ze tří dějství. Prvnímu se říká „nabídka“. Kouzelník vám ukáže něco obyčejného — balíček karet, holubici nebo člověka. Druhé dějství se nazývá „změna“. Kouzelník dokáže s obyčejnou věcí něco neobyčejného. Každý kouzelnický trik má také třetí dějství. Tu nejtěžší část. Té se říká „prestiž“, úchvatné vyvrcholení kouzla.
Podle stejného principu pracuje Nolan. Divákovi představí klasické téma: ztrátu paměti, problémy s psychikou nebo třeba přípravu velké loupeže. Následuje změna, kdy režisér zpochybní vše, co víte a vidíte. Nechápete, co se děje, ani důvody takového zmatku. Nakonec přichází závěr filmu, jeho „prestiž“. Chvíle, kdy tvůrce odhalí, že napříč příběhem si pohrával s naším vnímáním reality. Tato dynamika se objevuje v Nolanově filmu Memento (o ztrátě paměti), Insomnie (o trýznivé nespavosti) nebo kupříkladu ve snímku Počátek (o světě snů).