Rada hlavního města Prahy chce zřídit nové nízkoprahové centrum pro lidi bez domova. Mělo by sídlit na nově zakoupené lodi. Ta by, stejně jako dnes loď Hermes sloužící jako noclehárna, měla kotvit pod Štefánikovým mostem. Loď bude schopná plavby, aby ji v případě potřeby bylo možné přesunout.

Na projektu chce hlavní město spolupracovat s městskou částí Praha 7, na jejímž území již funguje nízkoprahové centrum Armády spásy v Tusarově ulici. To je stejně jako nízkoprahové centrum U Bulhara provozované organizací Naděje dlouhodobě přetížené. Obdobně jsou na tom i další čtyři centra pro lidi bez přístřeší. Centra poskytují lidem v nouzi stravu, zázemí pro osobní hygienu, ošacení, sociální poradenství či asistenci při komunikaci s úřady.

Sociální služby mobilního centra budou provázané se službami noclehárny Hermes, což má snížit provozní náklady. Kapacita centra nepřesáhne padesát míst. Náklady na pořízení, přestavbu a vybavení odhaduje magistrát na dvacet dva milionů korun bez DPH, další investice budou vyžadovat úpravy kotviště a břehu.

Na nedostatečnou kapacitu denních center upozorňuje už v roce 2013 schválená Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze. Ta navrhuje zřídit denní centra v každé městské části, aby lidé nemuseli za službami dojíždět. Doporučovaný strop kapacity center je právě padesát míst. Přestože obě největší pražská centra by měla poskytovat službu maximálně stovce klientů denně, reálně jich každý den obslouží třikrát víc. To vede ke zvýšené koncentraci lidí bez přístřeší na jednom místě, na což si stěžují místní. Denní centrum U Bulhara proto muselo v únoru svůj provoz, obzvláště výdej jídla, omezit. Nadměrná kapacita se může negativně projevit i na kvalitě poskytovaných služeb.

Deset tisíc bezdomovců na pět set míst v denních centrech

Ostatní pražská denní centra jsou relativně malá, lidé bez přístřeší mohou využívat služby centra K srdci klíč na Praze 6 nebo centra při Azylovém domě svaté Terezie na Karlíně. Mladým bezdomovcům do dvaceti sedmi let pomáhá denní centrum v Bolzanově ulici, v únoru zahájilo svoji činnost první denní centrum výhradně pro ženy v Žitné ulici. Dohromady mají pražská centra kapacitu přibližně pět set až šest set míst, podle loňských údajů ministerstva práce a sociálních věcí přitom v Praze žije téměř deset tisíc lidí bez přístřeší.

„Důležité je navázat s klientem kontakt, získat jeho důvěru a navázat dlouhodobější spolupráci. Je to složitý a dlouhodobý proces, ale na jeho základě lze u klientů vytvořit nutné návyky, které je posouvají dále do nocleháren, následně do azylových domů, ubytoven, a pokud vše zvládají tak i do nájemního bytu,“ řekl pro Deník Referendum i náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

Městské části denní centra nechtějí

Zmíněná pražská koncepce upozorňuje, že na prevenci bezdomovectví musí s hlavním městem spolupracovat městské části. „Kdykoliv chcete postavit nové denní centrum, postaví se městská část proti. Proto jsme zvolili jako objekt pro noclehárnu loď Hermes, jediné, co městské části nepatří, je Vltava. Problém s hledáním objektu jsme měli i teď,“ popsala pro Deník Referendum Ludmila Tomešová z centra sociálních služeb Praha.

„Vedení Prahy 7 dlouhodobě usiluje o rovnoměrnější rozložení sociálních služeb pro lidi bez domova po celé Praze, kumulace klientů u Armády spásy v Tusarově ulici je veliká,“ potvrdil Deníku Referendum Martin Vokuš z tiskového oddělení Prahy 7.

V roce 2013 žily v Praze přibližně čtyři tisíce bezdomovců, z toho patnáct set viditelných, tedy těch žijících na ulici, nikoliv v ubytovnách nebo azylových domech. Podle Koncepce bezdomovectví by jich ale v hlavním městě mohlo žít v roce 2020 až třináct tisíc. „Rozvoj kapacit služeb pro bezdomovce v hlavním městě Praha je nezbytný,“ píše se v koncepci, i když se od jejího vzniku kapacita denních center nijak výrazně nezvýšila. Podle Tomešové roste mezi bezdomovci podíl seniorů.

„Důvodů rostoucího počtu bezdomovců je několik. Rostou ceny bydlení, jelikož nepřiměřené situace na trhu využívají zvýhodněné skupiny, například k pronájmu v rámci Air bnb. Další příčinou je naprostá absence státní bytové politiky, nepodařilo se schválit zákon o sociálním bydlení, a chybí nájemní bydlení. Třetím důvodem je nedostatečná regulace v oblasti exekucí a velký byznys s chudobou,“ komentoval pro Deník Referendum pražský zastupitel z výboru pro sociální politiku Matěj Stropnický (Zelení). Právě zadlužení je podle dat ministerstva práce nejčastějším důvodem, proč lidé končí na ulici.