V těchto dnech, kdy se oživila debata o obnově Mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí a vše nasvědčuje jeho znovuvztyčení, bylo oznámeno zřízení komise, která si za cíl vytkla najít cestu k pochopení náboženských dějin sedmnáctého století.

Jde o dobu konce rudolfinské tolerance zdejších vyznání (tedy i pod obojí a Jednoty bratrské spojených od roku 1575 Českou konfesí), o stavovské povstání, volbu protestantského krále Fridricha Falckého, porážku povstání v bitvě v Praze na Bílé hoře a o následnou, do značné míry násilnou obnovu výlučné vlády římskokatolické církve (s chabou tolerancí židovské menšiny). To bylo definitivně zpečetěno Obnoveným zřízením zemským z roku 1627. Součástí tohoto sporného období byla i Třicetiletá válka (1618 až 1648).

Komise se poprvé sešla 28. června 2017 na koordinačním setkání. Rozhodnutí o společném rozboru českých církevních dějin sedmnáctého století se tak dostalo do pracovní fáze.

Dosavadní náboženské postoje, ale i historické interpretace uplatňované nejen v populárních sdělovacích prostředcích, ale i na akademické půdě, se ostře rozcházely. Tradičními reprezentanty demokratického stanoviska kritického k rekatolizaci byli Tomáš Garrique Masaryk a Emanuel Rádl. Alternativní (spíše hierarchický a aristokratický) pohled blízký oficiálnímu římskokatolickému stanovisku v té době nabízeli historici Jaroslav Goll a Josef Pekař. Spor trvá do současnosti.

↗

Činnost komise začíná v době, kdy se znovu debatuje o obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Foto ceskatelevize.cz

Zástupci církví a si kladou za cíl najít cestu k pochopení tohoto období našich dějin, které je, jak se vyslovili, pro mnohé lidi v naší společnosti traumatizující, a chtějí se na základě společného rozhodnutí České biskupské konference (ČBK) a Ekumenické rady církví (ERC) snažit hledat porozumění.

„Smyslem práce komise by mělo být prohloubení ekumenického dialogu a spolupráce, ale i výzva do širší společnosti, že je nutné stavět na tom, co nás spojuje, a nehledat to, co nás rozděluje,“ říká k práci komise předseda ČBK kardinál Dominik Duka OP, který v řadě případů doposud podpůrně a souhlasně hodnotil rozhodující postavy násilné rekatolizace. Z tohoto důvodu se v širších kruzích veřejnosti v diskusích objevila otázka, nakolik je o výsledku práce komise předem rozhodnuto.

Nejde o komisi složenou převážně z nezávislých akademických historiků, jakými byli ještě Goll a Pekař, nýbrž jejími členy jsou církevní činitelé, Dominik Duka OP, v současnosti mimo jiné předseda České biskupské konference (ČBK), Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK, a Tomáš Parma, akademický pracovník Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Převahu římskokatolických činitelů doplňuje evangelík Daniel Ženatý, předseda Ekumenické rady církví ČR (ERC) a Petr Jan Vinš ze starokatolické církve, který je generálním sekretářem a tiskovým mluvčím ERC.

Jediným činitelem z nezávislého odborného pracoviště by měl být Jiří Just, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, který však je absolventem evangelického teologického studia v magisterském i doktorském stupni.

Společné studium sledovaného období má probíhat do roku 2021, kdy se očekává konečný výstup. Práce komise je označována jako ekumenické prozkoumání daného období. Důraz není položen tolik na věcná historická zjištění a shrnutí známých fakt. Průběžné pracovní výsledky komise lze čekat ve dvou rovinách: odborné (publikace, kolokvia, výroční konference) a výstupy pro veřejnost (osvěta pro členy církví a širokou veřejnost).