V rámci tvorby nového plánu odpadového hospodářství máme šanci zefektivnit systém nakládání s odpady. Námětů na zlepšení je hned několik, ale v tomto článku bych se rád zabýval částí z mého pohledu zásadní.

Zatímco pilně oddělujeme plasty, sklo a papír, na bioodpady ve městě vůbec nemyslíme. Přitom až okolo čtyřiceti procent směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad. Toto číslo ukazuje jasně, jaké rezervy se skrývají v recyklaci, respektive ve třídění bioodpadu. Přitom nejde ani tak o to, že nakládání s bioodpadem je velmi složité a problematické.

Naopak se zde nabízí obří prostor pro snížení ekonomických nákladů spojených s likvidací odpadu a tím i množství spalovaných či skladovaných látek. V neposlední řadě jeho separací snižujeme dopady nakládání s odpady na životní prostředí.

Brzy přijdou velké změny

Velké změny díky zpackané legislativě čekají všechny občany v České republice a občané Havířova nebudou výjimkou. Díky zvýšení míry zpoplatnění skládkování odpadu nastane enormní navyšování cen poplatků za odpady. Někdo přeci zvýšené náklady na zpracování odpadu bude muset vyrovnat. A je více než zřejmé, z jakých kapes se tyto peníze budou vytahovat.

Cena za zpracování odpadu se samozřejmě vždy odvíjí od váhy, platíme tedy za tunu. Zarážející tedy pro mne je, proč se opravdu detailně nezabýváme separací odpadu, který je v podstatě tím nejtěžším, co dnes vyhazujeme z domácnosti. Je logické a ověřitelné, že pokud oddělíme tyto odpady, dojde k razantnímu snížení váhy a tím také k snížení ekonomických nákladů na jejich zpracování. Město jako dobrý hospodář by se tedy touto zásadní otázkou mělo seriózně zabývat.

A lidé by měli pochopit, že v opačném případě oni budou nuceni doplácet na chyby v systému bez možnosti výsledek ovlivnit. Jak to může fungovat při troše snahy, se můžete podívat zde.

Možnosti existují, i když samozřejmě vyžadují také náklady na vytvoření takového systému. Kouzlem tohoto systému je možnost řetězení do dalších přilehlých obcí v rámci stanovené dojezdové vzdálenosti. O náklady i benefity se tak dělí všichni účastníci projektu.

Jestli se naše město ujme řešení této podstatné části problematiky odpadového hospodářství se již brzy dozvíme. Plán je už připravován a projednáván v jasných obrysech. Bohužel je ale zřejmé, že se žádných progresivních zlepšení nedočkáme. Nezbývá než tedy město nabádat a iniciativně vybízet k řešení této problematiky.

Částečné řešení se nicméně nabízejí v rámci občanských aktivit. Můžeme zakládat komunitní kompostování, kde to situace dovoluje, můžeme sami kompostovat. Ale i pro takové kroky musí město vytvářet podmínky a poskytovat řádnou podporu. Bohužel i projekt na kompostéry do rodinných domů značně časově pokulhává a kompostéry pro občany jsou zřejmě hudbou budoucnosti.

Nezbývá než se znovu ptát, co brzdí takové projekty? Není v zájmu dobrého hospodáře správně hospodařit s veřejnými prostředky, vytvořit podmínky pro správný chod odpadového hospodářství a využívat všech možností k jeho zefektivnění?

Pár popelnic na zkoušku instaloval havířovský magistrát, bohužel opět selhal faktor komunikace. S lidmi nikdo nehovoří, nikdo je do projektu neuvedl. Nikdo v podstatě netuší, proč zrovna on je vyvoleným a může třídit bioodpad. A stejně tak je neznámý způsob, jak bude město vyhodnocovat tento pilotní program. Ne, desítka hnědých kontejnerů opravdu nestačí.

Zaprvé, pokud něco testujeme, musí to být tak trochu vypovídající vzorek reprezentující převážnou povahu městské zástavby, ale také se musí jednat o dostatečný vzorek vzhledem k počtu. Lidé s tímto musí být seznámeni a musí být veden i záznam k vyhodnocení. Dopředu také musíme stanovit a odůvodnit kritéria k hodnocení.

Nezbývá než si přát, aby se město opravdu podrobně zabývalo tímto aspektem odpadového hospodářství. Abychom šli skutečně směrem k cirkulačnímu hospodářství a připravili si konkrétní a progresivní plán odpadového hospodářství.