Otevřený dopis ministrovi kultury České republiky

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás jménem petičního výboru „Petice za zachování funkcionalistické vily Pavla Simonova na Petřinách“ ve věci demolice objektu domu 1482/7, ul. Na Petřinách, Praha 6 (tzv. červené vily z režných cihel). Protože se kolem této kauzy již během dvouletého trvání objevila řada protichůdných názorů, dovolujeme si Vás a zároveň širokou odbornou i laickou veřejnost seznámit se základními fakty tohoto případu.

Funkcionalistická vila, postavená v roce 1939, byla v posledních letech v majetku starších vlastníků, kteří zjevně neměli prostředky na dlouhodobou údržbu, a proto ji nabídli přes realitní společnost k odkoupení. Přesto byla vila i přes zanedbanou údržbu v zachovalém stavu a při určité renovaci mohla vyhovovat nárokům současného bydlení.

V roce 2015 byla vila zakoupena firmou AND Vila Petřiny, která je v majetku pana Ing. Jiřího Šaldy, bývalého člena vedení developerské firmy Geosan. Pan Šalda připravil developerský projekt, krytý údajným původním úmyslem ve stávající vile bydlet. Nutnost demolice zdůvodňoval špatným technickým stavem vily (vlhkost, tepelné ztráty).

O tomto stavu vily pan Šalda jistě dobře věděl, než vilu za 23,3 milionu korun v létě 2015 koupil. Nic proto nebránilo panu Šaldovi, aby svou bytovou potřebu uspokojil renovací vily. Vlhkost a tepelné ztráty lze při uplatnění soudobých technologií (vysoušení, vnitřní tepelné omítky, izolační okna, moderní způsoby vytápění atd.) úplně eliminovat nebo snížit na únosnou úroveň. Vzhledem k tomu, že v té době nebyla vila pod památkovou ochranou, bylo možné vilu renovovat bez eventuálních ztěžujících podmínek daných památkovou ochranou.

Je příznačné, že pan Šalda ohlásil záměr odstranit stavbu 14. dubna 2016 a deset dní nato, tj. 24. dubna 2016, požádal o zahájení územního řízení na novou stavbu. To znamená, že projekt nové stavby (jehož příprava trvá několik měsíců) připravoval již v roce 2015, kdy vilu koupil, a jeho jednoznačným záměrem byl a je předimenzovaný lukrativní projekt 13 bytů s 25 podzemními stáními pro auta. Deklarovaný úmysl ve vile bydlet byl jen záminkou.

Následně byla vydána v rámci řízení o odstranění stavby souhlasná stanoviska Komise pro územní rozvoj MČ Prahy 6, Odboru památkové péče MHMP a Národního památkového ústavu. Tyto dotčené orgány souhlasily s demolicí s odkazem na to, že vila není zapsána mezi kulturní památky. Na základě této skutečnosti nabyl pan Šalda očekávání, že vila nespadá pod památkovou ochranu a bude ji moci zbourat.

Žádný ze zmíněných dotčených orgánů však neměl v kompetenci nic takového potvrdit. Naproti tomu NPÚ v předmětném stanovisku výslovně uváděl, že „z hlediska zachování kulturního dědictví by bylo žádoucí vilu zachovat ve stávající podobě“. Pokud si pan Šalda z tohoto výslovného upozornění dovodil nějaké očekávání v tom směru, že vilu bude moci zbourat, dá se to možná označit za arogantní očekávání, běžný smrtelník by z toho však pochopil, že zařazení vily na seznam kulturních památek je spíše pravděpodobné než nikoli.

V červnu 2016 byla iniciována petice za zachování funkcionalistické vily na Petřinách, pod niž se do 17. 7. 2016 podepsalo 1068 občanů ČR, převážně obyvatel Prahy, z toho 414 občanů Prahy 6. Petiční archy byly předány dne 18. 7. 2016 starostovi Prahy 6 Mgr. Ondřeji Kolářovi.

Mezi tím byl ministerstvu kultury coby kompetentnímu orgánu podán podnět k prohlášení vily kulturní památkou. Řízení o prohlášení objektu kulturní památkou je, jak víte, pane ministře, komplexním posouzením toho, zda si objekt památkovou ochranu zaslouží či nezaslouží. Jedná se tedy o úplně jiné řízení než řízení předchozí, na něž se odvolával p. Šalda, vedené jiným orgánem, za naprosto jiným účelem.

Uvedené dva postupy nelze směšovat, dávat je do souvislostí a jakkoli dovozovat jejich protichůdnost. Jak bylo uvedeno výše, není v kompetenci dotčených orgánů památkové péče posuzovat, zda si objekt, jehož demolice je zamýšlena, památkovou ochranu zaslouží, ale pouze prověřit, zda je veden na seznamu památek. O zapsání na seznam pak na základě podrobného posouzení objektivních faktorů rozhoduje ministerstvo.

Ve všech posudcích a stanoviscích shromážděných MK v rámci řízení je vila hodnocena jako významná kulturní památka, zejména jako příklad pozdního funkcionalismu a významný článek staveb prvorepublikové vilové architektury na Praze 6. Na základě předchozí situace a za doporučení poradního orgánu MK doporučila Komise pro hodnocení návrhů na prohlášení věcí za kulturní památku vilu za památku prohlásit a MK tak vilu dne 15. 12. 2016 památkou prohlásilo.

Proti tomuto rozhodnutí pan Šalda podal rozklad. Co všechno Vás motivovalo, abyste v následujícím období vstoupil do věci a osobně se zasadil o naprostou změnu stanoviska Vašeho úřadu, jaké osobní intervence či tlaky v tom hrály roli, se můžeme jen dohadovat.

Vážený pane ministře, velmi nás udivilo a rozhořčilo Vaše rozhodnutí ze dne 4. 5. 2017, které vedlo ke zvrácení prohlášení o památkové ochraně vily, jelikož Vám podřízené ministerstvo bylo fakticky nuceno respektovat Vámi uvedené argumenty. Vaším rozhodnutím čj. MK 31533/2017 OLP jste 1) nařídil prvoinstančnímu orgánu vypořádat se znovu s námitkami účastníka řízení p. Šaldy, 2) kritizoval jste nečinnost Národního památkového ústavu a Odboru památkové péče MHMP, která údajně založila „legitimní očekávání“ pana Šaldy ohledně demolice, a 3) zpochybnil jste literu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb. i praxi prohlašování architektonických objektů za kulturní památky.

Domníváme se, že:

1) Prvoinstanční orgán se vypořádal s námitkami účastníka řízení p. Jiřího Šaldy velice kvalifikovaně a poctivě, o čemž se přesvědčí každý, kdo si pozorně přečte Rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 37237/2017 OPP ze dne 1. 6. 2017, kde se celý postup Vašich podřízených rekapituluje a zdůvodňuje. Ministerstvo skutečně v tomto správním řízení chránilo veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví. Bohužel jste to Vy, pane ministře, kdo devalvuje práci Ministerstva kultury a jeho oddělení kulturních památek v odboru památkové péče MK a kdo do jeho práce svévolně zasahuje.

2) Je třeba posuzovat odděleně údajné legitimní očekávání p. Šaldy a Vaši kritiku nečinnosti Národního památkového ústavu a Odboru památkové péče MHMP.

Předně není důvod, proč by očekávání majitele vily ohledně toho, zda je vila kulturní památkou či nikoli, mělo být považováno za legitimní. Žádný správní orgán mu nic takového nikdy nepotvrdil (pouze mu bylo potvrzeno, že vila nebyla aktuálně vedena na seznamu kulturních památek), naopak byl výslovně upozorněn na významnou kulturně památkovou hodnotu vily.

Je pravdou, že nečinnost státních orgánů (ať již samotného ministerstva, které mohlo kdykoli zahájit řízení o prohlášení kulturní památkou, či NPU UOP PR a MHMP OPP, které mohly dát k takovému řízení podnět) v době před podáním podnětu je alarmující. Zde byste si však měl, pane ministře, zamést před vlastním prahem, neboť takových objektů, které si památkovou ochranu zaslouží, jsou v celé republice desítky, či spíše stovky.