„Je to kampaň!“, volá Andrej Babiš stále častěji a stále hlasitěji. Chtěli se ho zbavit! Ba co hůř: zbavili se jej! Sbalený mezi krabicemi už sice byl před třemi týdny, ale pak začal tvrdit, že nic takového nepřichází v úvahu. Ve finále sehrál dobrou vůli: odejde, ale premiér bude akceptovat jeho návrh na nástupce. Na třetí pokus to vyšlo.

Pokud se prezident Zeman špatně nevyspí, stane se novým ministrem financí Ivan Pilný. Co o něm víme? Že mu táhne na třiasedmdesát, inženýrský titul elektrotechnika získal na ČVUT, specializuje se na informační technologie, má zkušenosti z managementu velké firmy i vlastním podnikáním. Působí jako zkušený muž, jenž je pro svůj věk i finanční zázemí svobodný a nemá potřebu hrát hry, které se mu nelíbí.

Zároveň je ale politik (dosud předseda hospodářského výboru Sněmovny), s čímž jdou ruku v ruce ambice. Před osmi lety to zkoušel s minoritní stranou Občané.cz, pak se nechal zlanařit do ANO. V roce 2013 vedl kandidátní listinu hnutí do Poslanecké sněmovny v Královéhradeckém kraji. Letos ho už tam nechtějí, rozkmotřil se dokonce se svým asistentem Karlem Muzikářem, právníkem dobře zapsaným u dvou posledních prezidentů. Nepomohla ani Babišova tlačenka, Východočeši byli neoblomní. Tak jej šéf prosadil jako jedničku kandidátky na Vysočině.

Babiš s ještě lidštější tváří

Ivan Pilný je sice muž s názorem, ale coby solitér pro Babiše ohrožení nepředstavuje. Ten si jej proto pěstuje jako příležitostného „rebela“ či „opozičníka“, který ale ví, že každá legrace má svůj začátek i konec. V hnutí se proslavil především odporem k zákulisním dohodám na sněmu 2015. Hle, zase jeden nepolitik!

Na financích možná bude jako v Jiříkově vidění. Sám ještě předevčírem akcentoval svoji nekompetentnost. Jenže taková je doba. Po ministrech se chce schopnost řídit, ne být expert v oboru. To by si takový Babiš ani neškrtl. A přesto sklízí v cizině uznání a doma se také chlubí výsledky, byť mnohé je nutné brát s rezervou.

I kdyby Pilný nebyl Babišovou prodlouženou rukou, s největší pravděpodobností zdědí kompletní tým svého předchůdce, včetně náměstkyně Aleny Schillerové, která je pod služebním zákonem. Popluje se dál, močárem černým podél bílých skal. Vyšetřování skončilo, vlastně ani pořádně nezačalo, zapomeňte. ANO se nemusí bát, že by kostlivci lítali ze skříní. Naopak se může těšit na účtenkovou loterii, třešničku na dortu elektronické evidence tržeb. Možná Pilný Babiše přizve i na první předávání výher. Před volbami se to šikne.

Bohuslav Sobotka si odpočine. Sedět ve vládě s Babišem muselo být dost stresující i pro zkušeného harcovníka. Pilný je možná lakomý, jak o sobě sám říká, určitě ale ne extravagantní nebo hysterický. Může konejšit koaliční partnery, podnikatelské svazy, ale klidně i živnostníky skuhrající nad EET. Prostě takový Babiš s ještě lidštější tváří.

A co originál, dosluhující ministr a šéf ANO? Pohoda, klid. Nebude se už muset nikomu zpovídat. Kdyby chtěl, může si i Agrofert vzít zpátky, s MF Dnes i Lidovými novinami. Na začátku vládní krize byly jeho nezdaněné dluhopisy, pak se přidaly informace o tom, jak kdysi bohatl, a vše vyvrcholilo tajnými nahrávkami, na nichž popírá věty pronášené na veřejnosti.

Dluhopisy z pohledu poslanců nevysvětlil a už asi ani nevysvětlí. Do Sněmovny, kterou má za „žvanírnu“, jeho noha vkročí, jen když to bude nezbytně nutné. Když přijde řeč na zrod a rozkvět Agrofertu, buď mu dojde paměť, anebo spustí kolovrátek o nás všech, co podnikání nerozumíme a nepostavili jsme ani psí boudu. Nakonec nejnepříjemnější pro Babiše mohou být ony nahrávky. Ty chápe každý — a jsou tedy v souboji o hlasy voličů nebezpečné.

Byly pořízeny bůhvíproč bůhvíkým, leč žádné bohulibé záměry bych za nimi nehledal. Jedná se navíc zřejmě o pouhé pečlivě vybrané ukázky z delších hovorů — o konkurentech, policejních případech a kauzách, které by měla rozvíjet MF Dnes, v níž měl Babišův parťák Marek Přibil výsadní postavení. Nikdo též nevíme, zda nebudou následovat další. Předvolební špíny si letos užijeme do sytosti.

Pro jistotu bude Babiš vykřikovat, že se stal obětí spiknutí kmotrů, Kalouska, Sobotky a dalších politických dinosaurů, možná i iluminátů, zednářů a tak… Řada voličů mu bude ještě chvíli věřit, a pak se porozhlédnou zase po někom novém. Andrej Babiš to ví. Proto musí získat zpátky iniciativu, kterou mu na čtrnáct dnů sebral živou vodou politý předseda ČSSD. Spolehnout se nemůže ani na prezidenta, který místo rychlého řešení krize ve vyhrocených chvílích plácal páté přes deváté či kul pikle proti Sobotkovi, a ztratil tak nejednoho sympatizanta.

Babiš bude kočovat od domu k domu. Kdo nečte jeho noviny, uslyší to na živo: Všeci kradnú! Ve finále si před kamerami a foťáky vezme přítelkyni Moniku za ženu a — v nejčernějším scénáři — navrch dostanou ne půlku království, nýbrž celou republiku k tomu. Nic není jen tak. Je to kampaň!