Vládní krize otevřela téma možnosti jiného vládnutí do blížících se voleb. Každá koalice je kompromis a ne každý kompromis vydrží až do konce. Na sporný programový základ sňatku ČSSD a ANO se upozorňovalo od počátku. A nešlo jen o „modus cooperandi“ obtížně slučitelných partnerů. Nelze se tvářit, že pochybnosti o střetu zájmů spojeném se vstupem oligarchy Babiše do politiky vznikly až nyní. To, že ANO funguje jako divize Agrofertu, se přeci mluví léta. Stejně jako to, že se oligarcha napojil na veřejné finance a nakupuje celá média.

Ano, vicepremiér Babiš má nyní co vysvětlovat, ale dosavadní smířlivost byla také součástí příběhu tohoto koaličního sporu. Může se to jevit i tak, že rozruch začal, až když předvolební preference ANO ukázaly jeho nebezpečnou převahu. Parlament v březnu a květnu přijal usnesení, které vyjadřují, že reakce Babiše na podezření mu nepostačuje. Ale signály zablokované koaliční spolupráce tu byly již dříve. Návrh KSČM z ledna 2017, který už tehdy nastoloval téma samorozpuštění sněmovny a takto vyvolaných předčasných voleb, se nenarodil z ničeho.

V posledních dnech politická scéna spíš připomínala tlupu opic házejících po sobě exkrementy. Myslím, že politika před volbami nemůže vznesená podezření důvěryhodně uzavřít. Od toho jsou státní orgány. Ke kauze Čapí hnízdo se možná po prázdninách vyjádří evropský OLAF. Doma v Česék republice ale jde i o zneužívání politického vlivu na šetření kauzy obcházení daňových zákonů či přístupu nepovolaných k informacím ze živého spisu.

Blokovaná vláda

Sněmovna vyzvala premiéra, aby konal, a on avizoval odvolání předsedy koaliční strany z vlády. Myslet si, že to nebude mít vliv na soudržnost koalice, by bylo asi naivní. Toho pochopitelně využil prezident a naznačil, že Babiše bez souhlasu samotného Babiše neodvolá. Oznámení demise celé vlády tvořené koalicí ČSSD, ANO a KDU-ČSL byl pokusem premiéra vymanit se z pasti. Co bylo pak překvapivé, byly úvahy, že je možná demise jen premiéra. A skončilo to nedůstojnou šaškárnou na Hradě kolem konzultací premiéra s hlavou státu.

A tak jsme zase zpátky u odvolání předsedy ANO, což se má dle výkladu ústavy stát bezodkladně a bezpodmínečně. Taková koalice je — i přes snahu pokračovat — v kómatu. Šance na předčasné volby ještě v červnu již neexistuje.Tvářit se ale, že se nic neděje, je absurdní. Zpochybňování vlády, práce ministerstva financí ale i státních zástupců či policie pověsti České republiky příliš nepřidá. Svolat schůzi o nedůvěře vlády vyžaduje padesát podpisů poslanců. Zatím se tak nestalo.

Pouhé odvolání Andreje Babiše také klid nepřináší. Vzdát zjevně nefungující koaliční projekt by bylo asi férovější. Ovšem nedůvěra znamená demisi a vrací vliv legitimně do rukou prezidenta. A to některé leká s tím, že by se projevil duopol Zeman-Babiš, stojící na průniku jejich mocenských zájmů. Co se ale může stát? Navrhl by prezident vládu bez Bohuslava Sobotky? Tím by mu spíše nahrál. Také hra na zdrženou má své meze. Mocenský trojúhelník mezi Hradem, Agrofertem a politickými stranami rozhodne ve vztahu k vládě až volič.

S tím souvisí i protestní akce v ulicích velkých měst, zejména Praze. Občanský odpor je oprávněný. Na akce 10. května nepřišla jen nějaká politická sedlina. Lidé tam byli zprava i zleva. Heslo z davu volající po znárodnění Agrofertu nevypadalo jako apel pražské kavárny či intrika amerického velvyslanectví. Podobné akce ale bývají využity i jinými zájmy. Úvahy, zda levice najde sílu nominovat svého kandidáta či zda podat ústavní stížnost na hlavu státu, převáděli vládní krizi už jinam. Ostatně o porušení ústavy prezidentem zatím opravdu nešlo mluvit.

Méně srozumitelné bylo blokovat návrhy ANO za odcházejícího Andreje Babiše a současně tvrdit, že koalice trvá. Jistě, návrh na paní náměstkyni Schillerovou byl jen tah figurou v této hře. A chtít, aby nominant ANO byl zcela nezávislý, je nerealistické. Nebylo nic snazšího pro ANO vykreslit to jako snahu ovládnout resort, který má přístup k zajímavým informacím, hlídá státní rozpočet a kontroluje i vlastnické podíly státu například v ČEZu. Tedy že jde o plán, jak urvat jen na chvíli ještě moc, že tu opět jen zloděj křičí chyťte zloděje.

Nakonec Andrej Babiš — vyhnán na čas z úřadu v Letenské ulici — si uvolní ruce, aby obcházel se svým předvolebním spektáklem republiku, nevinný jak Kájínek. Dnes se vrací prezident z Číny. Výměna předsedy ANO za Pilného, předsedu parlamentního hospodářského výboru za ANO, už nemusí být předmětem sporu. Ovšem je otázka, zda to ukončí krizovou komunikaci uvnitř koalice. Nedořešené kauzy předsedy ANO v předvolební souboji budou žít dál. A tomu bude odpovídat i kvalita vládnutí v posledních měsících do voleb.