Zeman je v holdingu

Jan Gruber

Prezidentovi docházejí síly. Chtěl napálit premiéra, ale ztrapnil sám sebe. Nemaje soudnosti spřáhl se s oligarchou. Kope za Agrofert, proti lidem a proti státu.

Před několika lety — v době Nečasovy vlády — jsem slyšel vtip: Při zasedání kabinetu se ujme slova Miroslav Kalousek a řekne, že má plán, jak zlepšit lidem v České republice život. „A tady je seznam těch lidí,“ dodá následně. Včera jsem si na něj znovu vzpomněl.

Prezident dolních deseti milionů vstoupil do holdingu jednoho horního oligarchy, který je toho času místopředsedou vlády a ministrem financí. Zřejmě i Miloš Zeman má svůj seznam, kde se na prvním místě vyjímá jméno Andreje Babiše. Možná bychom za ním našli i pár obskurních postaviček Zemanových nohsledů ze strany, která kdysi ve svém názvu hrdě nesla prezidentovo jméno, než se ho po volebním výprasku musela zbavit.

Bohuslav Sobotka přišel na Hrad diskutovat o vládní krizi. Není jejím původcem, snaží se hledat řešení. Na vině je Babiš, který po několik měsíců odmítá vysvětlit své podezřelé finanční machinace. Kdekdo se proto domnívá, že si na úkor státní kasy přišel na nemalé peníze. A ministr financí by erár opravdu okrádat neměl. Ani v zemi, která dala světu slovo „tunelování“.

Miloš Zeman a Andrej Babiš jsou kamarádi do deště. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Ruku v ruce pracují v neprospěch občanů České republiky. Koláž aTeo

Prezident však o politické situaci mluvit nechtěl. Raději se poťouchle stylizoval do role nechápajícího starého pána. Připravil sál s mikrofony a snažil se předsedu vlády vmanipulovat do neočekávané situace. Ač mu Sobotka nepřinesl demisi, začal se s ním loučit. Děkoval za odvedenou práci. Přál mnoho štěstí a životní pohody. Po projevu odešel a zanechal překvapeného premiéra o samotě. Nejenže se neprojevil jako prezident, ale selhal i v mnohem snadnější roli zdvořilého hostitele.

Znovu se ukázalo, že Zeman nevynechá jedinou příležitost, aby sociální demokracii a Sobotkovi zvláště škodil. Nezáleží mu na ničem jiném — snad s výjimkou Babiše — než na vlastní pomstě. K jeho smůle mu však docházejí síly. Takřka celá politická reprezentace označila jeho počínání za nedůstojné hlavy státu. Trikem se chtěl vyhnout diskusi o Sobotkově demisi, kterou neočekával. Zřejmě nebyl připraven. Proto hrál divadlo. Ale hrál ho zle. Vypískali by ho i na nejposlednějším jevišti.

Předseda vlády věcný tón neztratil. Opakoval důvody své návštěvy na Hradě. Mluvil o Babišových kauzách. A celou Zemanovu šarádu označil za zbytečnou. Řekl, že vládní krize může skončit během deseti minut. Stačí špetka vůle k domluvě. Babiš ji nemá a Zeman se ho neobratně snaží krýt. Každému by mělo být pomalu jasné, že prezident tu skutečně není pro lidi. Zájmy miliardářů se obvykle nesnesou se zájmem prostých mas. Boháč dře lidi z kůže a oni reptají. Masochistů je zkrátka málo.

Hradní habaďůra Zemana obnažila. Kope za Agrofert, proti státu a proti lidem. Měli bychom si to zapamatovat. Měly by na to pamatovat partaje, především sociální demokracie. Až se bude rozhodovat, koho podpořit v prezidentské volbě. Zvolí-li ve vnitrostranickém referendu Zemana, posílí Babiše, kterého se z dobrých důvodů snaží vypoklonkovat z vlády.