Svaz průmyslu a dopravy zveřejnil dokument, který definuje čtrnáct klíčových oblastí pro rozvoj české ekonomiky. Mezi prioritami největšího zaměstnavatelského svazu lze najít nový stavební zákon, podporu spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podniky nebo vstup do evropského mechanismus směnných kurzů (ERM II), což představuje poslední krok k přijetí eura. „Nebojím se, že čeští exportéři budou tratit kvůli přijetí eura. Dlouhodobá konkurenceschopnost českých firem není o koruně a euru,“ řekl předseda svazu Jaroslav Hanák.

Česká republika se k přijetí společné evropské měny zavázala podpisem přístupové smlouvy k Evropské unii. Přestože mají nové členské země dočasnou výjimku pro přistoupení k euru, závazek jej v budoucnu zavést zůstává, ačkoli není přesně časově vymezen. Česká republika dlouhodobě splňuje podmínky stanovené maastrichtskými kritérii pro zavedení společné evropské měny, které určují ekonomické ukazatele, v jejichž rámci se musí země pohybovat. Jedná se o kritéria cenové stability, stavu veřejných financí a konvergenci úrokových sazeb.

Členství v eurozóně je pro Českou republiku prioritou

Vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a hnutí ANO se v programovém prohlášení zavázala, že „bude aktivně usilovat o vytvoření podmínek pro přijetí eura“. Téma vstupu do eurozóny se rovněž objevuje ve dvou strategických dokumentech Úřadu vlády. Materiál Ekonomické vyhodnocení členství České republiky v Evropské unii po deseti letech předkládá množství argumentů, které přistoupení ke společné evropské měně podporují.

„Kdyby Česká republika přistoupila ke společné měně již při vstupu do Evropské unie, je pravděpodobné, že by příjem české ekonomiky kumulativně získal částky v rozmezí 260 až 560 miliard korun, tady ekvivalent 6,8 % až 14 % HDP. Efekt by se projevil zejména v důsledku eliminace konverzního rizika, snížení reálné ceny kapitálových produktů, nárůstu příležitostí pro české investory a střadatele a zvýšení atraktivnosti pro zahraniční investory,“ píše se v dokumentu