Vláda schválila zřízení dotačního programu na nákup moderního umění. Chce tím podpořit rozvoj sbírek umění mladšího padesáti let. Podle mluvčí ministerstva kultury Simony Cigánkové do nynějška instituce v nákupu moderního umění zaostávaly. O dotace si budou moci zažádat nejen veřejné instituce, ale i soukromí sběratelé.

Pro rozdělování dotací vznikne Akviziční fond, který bude rozdělovat řádově desítky milionů korun ročně. Posuzovat jednotlivé žádosti bude Rada Akvizičního fondu složená z devíti členů jmenovaných ministrem kultury. V radě zasednou odborníci z řad architektury, moderního umění a designu.

Žádat o dotace budou moci podle ministerstva kultury muzea, galerie i další subjekty hospodařící se sbírkami muzejní povahy. V praxi si tedy o dotace bude moci zažádat i soukromý sběratel. Stačí aby byla jeho sbírka zapsána do Centrální evidence sbírek.

„Myšlenka podpory nákupu moderního umění je správná, ale to že z veřejných peněz bude podpořen i soukromý sběratel, je naprosto nepřípustné,” uvedla pro Deník Referendum Milena Bartlová, historička umění a stínová ministryně kultury za Zelené.

O dotace na nákup moderního umění naopak nebudou moci žádat instituce, které jsou zřizovány ministerstvem kultury. Patří mezi ně Národní galerie v Praze, Moravské zemské muzeum a Muzeum umění Olomouc. „Naše příspěvkové organizace dostávají peníze rovnou do rozpočtu na mimořádné akvizice,” uvedla pro Deník Referendum mluvčí ministerstva kultury Simona Ciglerová.

Tyto finance mají instituce v příspěvku na provoz. „Akviziční fond je příspěvkem k realizaci Koncepce rozvoje muzejnictví v ČR na léta 2015—2020, je proto určen primárně pro rozvoj regionů,” vysvětluje Cigánková vznik fondu.

Národní galerii chybějí peníze na nákup moderního umění

Například Národní galerie v Praze si však dlouhodobě stěžuje na mizivý rozpočet na nákup nových děl. V roce 2013 zakoupila pouhá čtyři díla. Nedostatkem financí jsou podle dřívějších vyjádření ředitele galerie Jiřího Fajta postiženy všechny sbírky, nejvíce však právě sbírka moderního umění.

Komise bude při rozhodování o poskytnutí dotace hodnotit význam a kvalitu díla, jeho jedinečnost, jestli má dílo potenciál ke zhodnocení muzejní sbírky i jestli je finanční požadavek oprávněný. Dotace by měly sloužit především k nákupu umění tuzemského, ale bude možno žádat podporu i na pořízení díla zahraničního autora.

Galeristé budou moci žádat o podporu nákupu děl, která nejsou starší než padesát let, a to jak na samotné volné umění, tak i na jeho autorskou dokumentaci — tedy i na původní dokumentace instalací a autorských záznamů performancí, dokumentací architektonického návrhu, užitého umění, průmyslového designu i jeho originální dokumentace. Žádat dotace lze i na koupi autorské fotografie, původních negativů, videa nebo autorské knihy. Program by měl být spuštěn od června.

V Polsku v minulých letech také podporovali tvorbu a nákup mladého umění v regionech. Za tímto účelem u našich severních sousedů v letech 2004—2011 fungoval systém regionálních Sdružení pro podporu krásných umění. Občanská sdružení mohla žádat o podporu na nákup moderního umění a ministerstvo poskytlo na nákup uměleckého díla padesát procent financí. Zbývající sumu muselo být sdružení schopno pokrýt z jiných zdrojů.

Polsko od programu odstoupilo a rozhodlo se podporovat nákup umění žijících autorů v programu, který nabízí spolu financování i více než původních padesát procent z částky ceny díla. Větší část rozpočtu programu však jde do čtyř nejvýznamnějších polských galerií. V programu bylo zatím investováno v přepočtu 1,8 miliardy korun.