Gazdík byl znovu zvolen předsedou STAN

Jan Gruber

Starostové a nezávislí si volí nové vedení. Pozici předsedy obhájil Petr Gazdík. Neměl protikandidáta. A tak měli delegáti a delegátky snadnou volbu.

Před samotnou volbou nového vedení STAN vystoupili pozvaní hosté. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek hovořil o dojednané spolupráci mezi Starosty a KDU-ČSL. „Na devadesát devět procent vytvoříme koalici pro sněmovní volby,“ řekl. 

Zdůrazňoval potřebu vytvoření jasné politické síly, která bude proevropská, prozápadní a přihlásí se k tradičním hodnotám. Vyzýval přítomné, aby se nebáli desetiprocentní klauzule nutné pro vstup do Sněmovny. „Těch deset procent pro nás není téma. Tématem je řešení problémů této země,“ dodal v závěru svého vystoupení.

„Starosta je takový šéf rodinné firmy,“ vyznal se další z hostů Andrej Babiš. Podle ministra financí má hnutí ANO a STAN spoustu společného. „Máme stejný program, používáme selský rozum a šetříme peníze,“ vysvětloval programové průniky. Vyjádřil podporu pro změnu nastavení rozpočtového určení daní. A popřál Starostům úspěch v nadcházejících volbách

Starosty do sněmovních voleb povede Gazdík s Rakušanem

Delegáti a delegátky sněmu potvrdili ve funkci předsedy STAN Petra Gazdíka. Neměl protikandidáta. Získal silný mandát. Dostal sto třicet pět hlasů ze sto čtyřiceti pěti možných.

„Ve volbách nepůjde jen o budoucnost našeho hnutí. Jsme ukotveni ve všech patrech politiky. A v případě neúspěchu nás tento neúspěch neohrozí. Nejsme stranou, která je bytostně závislá na tom, zda má či nemá poslance. Důležitá je budoucnost naší země,“ řekl ve svém nominačním projevu.

Hovořil o potřebě budovat stát odspodu. Podle Gazdíka musejí občané cítit, že jsou součástí státu, ve kterém žijí, a musejí být na něj hrdí. „Nesmíme budovat nárokovou společnost. Ne všichni máme na všechno nárok,“ dodal vzápětí.

V závěru se opakovaně vymezil proti populistickým politickým formacím i vůči hnutí ANO. „Stát je jako dobře řízená obec, nechceme firmu. A to ani rodinnou,“ nabídl alternativu vůči Babišovým představám. Tleskalo se pomálu.

Pozici místopředsedy obhájil i Vít Rakušan. Ani on neměl protikandidáta. Podpořilo jej sto třicet tři delegátů a delegátek. „Jsme úspěšní. Stáváme se celostátně viditelnými. Stáváme se zajímavými partnery pro ostatní politické strany. Nebuďme však pyšní ani nabubřelí. Starostové nesmějí ztratit kontakt s občany,“ řekl na úvod Rakušan.
Jako jedno z nejdůležitějších témat zmiňoval kvalitní vzdělání, právě s ním by měli Starostové vyrazit do voleb. Podle Rakušana je vzdělání klíčem ke zvládnutí přicházející čtvrté průmyslové revoluce. Bude rozhodovat o dalším osudu České republiky, která se buď stane levnou montovnou, nebo místem inovací a rozvoje nových technologií.
Vymezoval se proti nálepkování STAN jako politického subjektu bez ideologie a velkých témat. Opakoval Gazdíkova slova o silném ukotvení Starostů v obecních a městských strukturách a potřebě budování hnutí odspoda. A ani on se neopomněl v závěru trefit do Babiše: „Chci krýt Petrovi záda. Ale slibuji vám, že se s ním budu hádat. Hodně a často. My totiž nejsme hnutím, kde se uplatňuje vůdcovský princip.“
Sněm následně zvolil místopředsedy a místopředsedkyni STAN. Pozice obhájila poslankyně Věra Kovářová a starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň. Europoslance Stanislava Polčáka, který znovu o funkci ve vedení strany kvůli podezřelým kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem neusiloval, nahradil senátor Jan Horník.

Projevy kandidujících byly obsahově prázdné, plné floskulí a nenaznačovaly cesty, kterými by se měli Starostové vydat. Chybělo nejen zajímavé uchopení témat, ale často i témata samotná. Potvrdila se tak slova politických komentátorů a analytiků, kteří opakovaně označují Starosty jako seskupení regionálních osobností bez ideologické profilace.