Gender podle Peppy

Filip Outrata

V debatě o tom, co znamená být mužem a ženou, otcem a matkou, je jediný adekvátní postoj pozorná úcta k rozmanitosti názorů a zkušeností. A poučení lze najít i v rodině seriálových prasátek.

Debaty nad básničkami Jiřího Žáčka o maminkách a pánech klucích zuří už několik týdnů na sociálních sítích i v médiích, naposledy v minulém týdnu na stránkách Lidových novin. Od počátku si při sledování těchto místy ohnivých diskusí kladu otázku, k čemu je to celé dobré.

Dopracoval jsem se zatím k odpovědi, že je to — aspoň pro mne — dobré pro přesnější a jemnější pochopení toho, co znamená být mužem či ženou, jaké představy si kdo spojuje s rolí ženy a muže, matky a otce. Jaké názory je kdo ochoten hájit a zastávat, jakých názorů a proč se kdo obává. Pro mě osobně je to stále zajímavé a poučné a jsem rád, že debata dosud neutichla, dokonce doufám, že bude pokračovat i nadále.

Zároveň si ale celou tu dobu říkám, že přece musí existovat nějaký rozumný postoj, někde uprostřed, daleko od všech krajností debaty. Prostě nějaký lidský, každodenností vyzkoušený přístup, který se osvědčuje v životě, a jak už to tak v životě bývá, je v něm ode všeho trochu.

Prasátka jako my

V posledních dnech mi stále častěji přichází na mysl kreslený seriál, který s oblibou sleduje — tak jako spousta dalších dětí předškolního věku — moje tříletá dcerka. Britský seriál Prasátko Peppa, vysílaný poprvé v roce 2004, dnes znají děti v bezmála dvou stech zemích světa. Pětiminutové epizody s jednoduchým, ale ne hloupým dějem, postavy, se kterými se dá snadno identifikovat, humor, kterému se rádi zasmějí i dospělí.

Pokud něco formuje pohled dětí na to, jaká je role muže a ženy, v míře srovnatelné s osobním příkladem, který dětem dávají rodiče či jiní dospělí, kteří o ně pečují, jsou to právě oblíbené dětské seriály či filmy. Jejich vliv se dá těžko změřit, je ale pravděpodobně opravdu hluboký. Jaký příklad tedy dává dětem rodina prasátek a její přátelé?

Seriál Prasátko Peppa se dá označit za rodinný nejen proto, že se na něj s chutí podívají děti, jejich rodiče i jiní dospělí. Je rodinný jaksi programově: každý díl začíná tím, že hlavní hrdinka nejdřív představí sama sebe a pak členy své nejužší rodiny, malého bratříčka George, maminku a tatínka.

×