Až čtrnáct let ve vězení by mohlo v Británii hrozit whistleblowerům v případě, že by se odhodlali zveřejnit státní tajemství. Stíhání by pak hrozilo i novinářům, jimž by se dostala do rukou příslušná data. Zavést obojí má zákonná úprava, kterou vypracovala parlamentní Law Commission z podnětu vlády konzervativní premiérky Mayové a jež se aktuálně chystá k projednání.

Vládní představitelé argumentují, že zákony je nutno zpřísnit, protože pro státní zaměstnance je v digitální éře mnohem jednodušší zveřejňovat na internetu velká množství citlivých dat.

Navrhovaná změna legislativy by zvýšila maximální tresty pro ty, kteří uveřejní tajné informace, ze dvou na čtrnáct let odnětí svobody. Zásadně by rovněž rozšířila právní definici špionáže, takže by zahrnovala i opatřování utajených informací, stejně jako jejich šíření.

„Je to bezohledný útok na svobodu slova, jehož záměrem je kriminalizovat dokonce i pouhé zkoumání uniklých dokumentů tajných služeb (...) Novináři by byli trestání už jen za to, že se jim dostane do rukou velké množství tajných materiálů,“ uvedl k návrhu ředitel organizace Open Rights Group Jim Killock.

Předkládané návrhy se již setkaly s ostrou kritikou ze strany organizací, které se zabývají přímo obhajobou práv whistleblowerů, to jest zaměstnanců, kteří se rozhodnou zveřejnit utajované informace ve veřejném zájmu — například tehdy v situaci, kdy se stát sám dopouští porušování zákonů.

Kritikové se obávají, že drakonická opatření mohou případné whistleblowery zastrašit. Někteří z oponentů návrhu přitom soudí, že změny jsou přímo namířeny proti deníku the Guardian, jenž prací s whistleblowery v Británii proslul. Právě Guardian umožnil například v posledních letech bývalému zaměstnanci americké National Security Agency Edwardu Snowdenovi zveřejnit důkazy o masivním špehování občanů ze strany tajných služeb USA.

Novinářů se nikdo neptal

Prowhistleblowerské organizace a žurnalistická profesní sdružení se rovněž podivují ujištěním Law Commission, že s nimi navrhované změny předem konzultovala, a zdůrazňují, že s nimi ve skutečnosti nikdo nediskutoval.

Cathy Jamesová, ředitelka organizace Public Concern at Work, byla dle vlastních slov nesmírně překvapena, když v seznamu organizací údajně zapojených do přípravy návrhu narazila na jméno vlastního sdružení.

„Domnívám se, že jedna z mých kolegyní se s nimi setkala, o konzultaci v pravém slova smyslu se ale rozhodně nejednalo,” uvedla.

Deník Guardian, Open Rights Group i třeba podobně zaměřená organizace Liberty se nyní chtějí zapojit plně do veřejných konzultací k návrhu, jež právě probíhají.

Názory whistleblowerů

K návrhům Law Commission se aktuálně v britských médiích vyjadřují zhusta i whistlebloweři samotní. Bývalý příslušník speciálních jednotek SAS Ben Griffin, který byl v Iráku svědkem týrání vězňů a později se rozhodl zveřejnit o něm důkazy, považuje navrhované zpřísnění trestů za předvídatelné:

„Pokud jde o Irák, britská vláda nejenže odmítala odpovídat lidem na otázky, ale aktivně veřejnosti lhala a podváděla ji. Nejedná se tedy o nic překvapujícího,” sdělil Griffin Guardianu.

Jiný whistleblower, Peter Francis, který byl jako tajný policista v devadesátých letech nasazen do antirasistických iniciativ a později o špehování zveřejnil doklady, je návrhy Law Commission znechucen.

„Mně hrozilo stíhání na základě starého zákona z roku 1989. V celé uveřejněné koncepci jeho úpravy není ani jediný návrh, který by zajistil, že by se ke mně stát choval spravedlivěji,“ uvedl. „Ba naopak, jediná změna by spočívala v tom, že bych musel být připraven na čtrnáct let vězení namísto dvou,“ doplnil Francis.

Další informace:

The Guardian Government advisers accused of 'full-frontal attack' on whistleblowers

Daily Mail Journalists and whistleblowers face 14 years in prison for exposing leaked official secrets: Threat to impose same penalties as those convicted of spying for foreign countries

The Register Planned Espionage Act could jail journos and whistleblowers as spies