Až čtrnáct let ve vězení by mohlo v Británii hrozit whistleblowerům v případě, že by se odhodlali zveřejnit státní tajemství. Stíhání by pak hrozilo i novinářům, jimž by se dostala do rukou příslušná data. Zavést obojí má zákonná úprava, kterou vypracovala parlamentní Law Commission z podnětu vlády konzervativní premiérky Mayové a jež se aktuálně chystá k projednání.

Vládní představitelé argumentují, že zákony je nutno zpřísnit, protože pro státní zaměstnance je v digitální éře mnohem jednodušší zveřejňovat na internetu velká množství citlivých dat.

Navrhovaná změna legislativy by zvýšila maximální tresty pro ty, kteří uveřejní tajné informace, ze dvou na čtrnáct let odnětí svobody. Zásadně by rovněž rozšířila právní definici špionáže, takže by zahrnovala i opatřování utajených informací, stejně jako jejich šíření.

„Je to bezohledný útok na svobodu slova, jehož záměrem je kriminalizovat dokonce i pouhé zkoumání uniklých dokumentů tajných služeb (...) Novináři by byli trestání už jen za to, že se jim dostane do rukou velké množství tajných materiálů,“ uvedl k návrhu ředitel organizace Open Rights Group Jim Killock.

Předkládané návrhy se již setkaly s ostrou kritikou ze strany organizací, které se zabývají přímo obhajobou práv whistleblowerů, to jest zaměstnanců, kteří se rozhodnou zveřejnit utajované informace ve veřejném zájmu — například tehdy v situaci, kdy se stát sám dopouští porušování zákonů.

Kritikové se obávají, že drakonická opatření mohou případné whistleblowery zastrašit. Někteří z oponentů návrhu přitom soudí, že změny jsou přímo namířeny proti deníku the Guardian, jenž prací s whistleblowery v Británii proslul. Právě Guardian umožnil například v posledních letech bývalému zaměstnanci americké National Security Agency Edwardu Snowdenovi zveřejnit důkazy o masivním špehování občanů ze strany tajných služeb USA.