Od Vsetína se silnice líně táhne podél řeky Bečvy, lemují ji nudlovité vesnice. Z hlavní cesty vybíhají ostré bezejmenné odbočky do osad v kopcích. Tam už lidé žijí na samotě, mnohdy v typických dřevěnicích. Nad údolím se tyčí vrcholy Javorníků dělící Českou republiku od Slovenska. Tahle část Valašska byla donedávna pro mnoho lidí neznámá, zastínily ji její slavnější sousedé: na severu Moravskoslezské Beskydy, jižně Bílé Karpaty. K ikonickým obcím Valach, jako je Rožnov pod Rahoštěm a Žítková či Hostětín, přibyly trochu bezděčně i Velké Karlovice.

„Laďo, jak se jmenovala ta hospoda ze seriálu? Je to tahle, nebo ne?“ volá žena v outdoorové bundě na svého manžela. Prstem ukazuje na prachobyčejnou vesnickou hospodu, jejíž název už ani nevím. Musela jsem ji zklamat, nebyla to ta hospoda.

Náruživý televizní divák jistě ví, o čem je řeč. Možná ale také k vám, kteří doma ani nemáte televizi, pronikl fenomén Doktor Martin. Seriál České televize má jednoduchou dějovou (pokud tomu můžeme říkat děj) linku: Miroslav Donutil alias lékař morous z města se uvolil provozovat ordinaci na valašském venkově, a tak musí řešit různé příhody lékářského nebo vztahového charakteru. Obojí v kulisách, které postrádají známku fantazie, natožpak skutečnosti. Zato seriál sám natáčeli filmaři v míste zcela reálném, Velkých Karlovicích.

Turistické lákadlo autentičnosti

S každým kilometrem přibývají centimetry sněhové pokrývky. Jednotlivé vesnice lemují lyžařské vleky a běžkařské trasy. Zimním sportům se tu oddávají hlavně místní nebo lidé z okolních měst. Až Velké Karlovice, odkud je to jen kousek do slovenského Makova, připomínají turistickou destinaci.

Hned na začátku obce — klasická náměstíčka zdejší vesnice nemají — láká Karlovské muzeum valašské kultury a památkově chráněný dřevěný kostel, vyspravený za peníze z norských fondů. Karlovice nejsou žádným turistickým nováčkem, krom zimních středisek a zmíněných památek také pravidelně pořádají nejrůznější jarmarky a folklorní akce. Zapojují do nich místní, pro něž představuje umění tradičních řemesel šanci si přivydělat. Turisté potom hojně navštěvují další akce, které neorganizuje obec, ale soukromníci.

Velký úspěch zaznamenává třeba pravidelný Karlovský gastrofestival, který láká na valašské speciality a regionální potraviny. V souladu s bonmotem „česky, ale dokonale“ nabízí luxusní variace na tradiční pokrmy od frgálů až po klobásy. Pro turisty však nevaří místní, ani nedodávají své výrobky, ani z něj nijak jinak netěží. Festival jídla pořádá zlínský výrobce elektroniky HP Tronic, který nastavuje pro lokální výrobce taková pravidla, že se jim nevyplatí se přihlásit. Firma mimo jiné vlastní největší místní hotely, kde se akce konají.

Tedy až na jeden: ubytování Na Kyčerce se stejnojmennou sjezovkou vlastní senátor Ivo Valenta. Své hospodářství si jezdí čas od času zkontrolovat vrtulníkem. Místní zaměstnanci mu musejí být po ruce ve dne v noci, kdyby se náhodou usnesl vypravit na cestu. Valenta podporuje i zážitkovou rurální turistiku pro ty, kteří si chtějí odpočinout od ruchu velkoměst a zkusit si pohladit kozu nebo podojit krávu. Svým přátelům ze Zlína obstaral farmu se zvířatky, která vypadá jako skutečná, až na to, že jí to nevěří nikdo, kdo měl někdy s hospodářstvím co do činění.

Přesčasy v karlovských hotelech jsou neplacené, většina zaměstnanců pobírá minimální mzdu. Přitom kávu si můžete objednat za dvakrát vyšší cenu než ve městě. Práce je málo, nejbližší příležitosti skýtá Vsetín, kam lidé dojíždějí na třísměnné provozy do fabrik. Takový hotel nakonec není špatnou volbou.

Valašská utopie

K dokreslení valašské idylky pro lidi z města chyběl už jen seriál typu Doktor Martin. V Karlovicích se letošní zimu potulují skupinky turistů hledajících Donutilovu ordinaci, zatímco místní se v názorech na populární televizní dílo rozcházejí. Většina o něm vypráví pochvalně: někteří si v seriálu dokonce zahráli komparz, na účinkování své obce jsou pyšní. Třeba takový místní farář však po první sérii vyhnal štáb z historického kostela. „Prý jsou to hejsci, co neberou na památku ohled,“ vysvětluje jedna z místních důvody farářova hněvu. Je tu ale ještě jeden pohled na věc: někteří nabyli pocit, že z nich seriál dělá blbce.

„Jako bychom byli sto let za opicema,“ glosují. Za doktorem Martinem chodí lidé s problémy od vyrážky přes poruchu soustředění až po deprese. „Věřte nebo ne, ale my dokážeme rozlišovat mezi gynekologem a pediatrem, a dokonce tu specializované lékaře máme,“ říkají.

Ani se společenskými či osobními problémy, které seriál nastoluje, se místní nemohou při vší vůli ztotožnit. Témata, jako jsou domácí porady, zobrazuje za pomocí těch nejprvoplánovějších předsudků, jaké si lze představit. Někteří jim nerozumí, neboť odrážejí spíš každodenní životy ve městech než na dědině, další jejich ploché a nudné vyobrazení prokouknou.

Nakonec jsou to sterilní kulisy, které uspokují zdejší i městské diváky. Dřevěné roubenky, louky spásané ovcemi, zátiší horských vrcholků. Místní jsou právem hrdí na svůj kraj, ostatní se mohou těšit z vizuálních orgií, aniž by je rozrušoval byť jen náznak problému. Valašská utopie, kterou sem koneckonců jezdí prožít agroturisté, funguje pouze díky krajině, aniž by potřebovala cokoli dalšího. Není tedy divu, že turisté míří do Velkých Karlovic ve velkém.

Komu zájem prospěje

Podobný boom nezažívají obyvatelé Valaška poprvé. Někde na něj byli připraveni ještě méně — po vydání knihy Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně začali dychtiví čtenáři v zapadlé vesničce v Bílých karpatech hledat autentickou zkušenost pradávných bohyní. Místní zareagovali s nadhledem: aby je turisté neotravovali u vlastních prahů, udělali z jednoho z domů muzeum Žítkovských bohyní.

Jedno však obce na Valachách spojuje. Pro starousedlíky byla první změnou vlna nově příchozích mladých lidí, kteří se chtěli vymanit z městského konzumního života a najít klid. Mnoho z nich je dnes přínosem, neboť oživují staré zvyky a řemesla, na rozdíl od potomků původních obyvatel, kteří se naopak stěhují do měst za lepším životem. Druhou fází proměny pak může být zvýšený zájem turistů, který jde s oživením místního folkloru ruku v ruce.

Je na jednotlivých obcí, zda-li dokáží z nenadálého zájmu vytěžit co nejvíce. Třeba valašský Hostětín, jehož mošty jsou oblíbené v nejedné pražské či brněnské kavárně, dokázal zájem zvenku skloubit se svými potřebami. Vesnice získané prostředky investuje do vlastního rozvoje, funguje na ekologických a komunitních principech.

Velké Karlovice propásly správný moment. Malebná vesnice se proměnila do místa soukromých hotelů, které přinášejí pracovní místa, ale nic víc. Seriál ČT jim bezpesporu zvýší návštěvnost, finance však poputují do rukou zlínských podnikatelů.