Člověk se celý život musí vzdělávat. To je pravda zcela banální, ale to nic nemění na její platnosti. Každý to ví, jen někteří jsme na to líní a svoji lenost zastíráme konstatováním, že v praktickém životě jiné než praktické dovednosti nepotřebujeme.

Různé vzdělávací aktivity jsou ale dobré i k tomu, abychom se setkávali s nějakým programem. Kvůli těm setkáváním se pořádají vzdělávací akce i dnes, kdy konkrétní informace jsou celkem dostupné..

V neděli 30. října jsem se díky pozvání jedné z referujících dostala na akci TEDxPrague 2016. Jak jsem zjistila na internetu, je to globální, nezávisle organizovaná akce, na níž vystupují lidé, kteří mají co říci k určitému tématu.

Není to však konference — nebo je? Na stránkách TED čtu: TED (zkratka z Technology & Entertainment & Design) je globální nadace věnovaná myšlenkám hodných šíření působící od roku 1984. V současné době zahrnuje mezioborové konference TED, TEDGlobal, TEDYouth a TEDWomen, výroční cenu TEDPrize, živé vysílání, rozsáhlý videoarchiv přednášek otitulkovaných dobrovolníky v desítkách národních jazyků, po celém světě nezávislé (licencované) konference TEDx a další komunikační kanály.

Povrchnost v nóbl formě

Akce se konala ve Fóru Karlín, obrovském prostoru, který byl zcela zaplněn publikem. Vstupenka stála šestnáct set korun a zahrnovala i občerstvení, program trval od 9:30 dopoledne do 18:00 odpoledne, večer byla ještě after-party, ta ale už jinde.

Prošla jsem do sálu, dostala visačku a tašku s obvyklými zbytečnostmi, divila jsem se celou dobu nad velkolepostí celé akce. Moderátorem byl Tomáš Šebek, chirurg náležející k Lékařům bez hranic, a Daniela Drtinová (ta se ale dostavila později). Vystoupení nebudu jednotlivě rozebírat, jen musím říci, že heslem onoho podniku bylo „být nepřipraven, toť vše“. Oficiálně se mělo mluvit na téma Naše a cizí.