Když „small“ u atomového reaktoru neznamená malý
Edvard SequensČEZ plánuje výstavbu modulárního reaktoru v Temelíně, přestože jeho vývoj ještě není ani dokončen. Pod označením „malý modulární reaktor“ se přitom skrývá zařízení velikostí i výkonem srovnatelným s ostatními reaktory v Dukovanech.
Ministerstvo životního prostředí pokračuje v praktickém vyprazdňování zákonů, které mají chránit životní prostředí a zdraví lidí. Posledním případem je právě probíhající hodnocení dopadů modulárního atomového reaktoru v Temelíně. Vývoj reaktoru Rolls-Royce SMR, který si již ČEZ vybral, není dokončen a o výsledcích posouzení jeho designu britským jaderným dozorem se dozvíme až za rok, tedy osmnáct měsíců po původně plánovaném termínu. To znevěrohodňuje probíhající vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), při němž lze reálné vlivy dnes jen odhadovat, ale rozhodně ne poctivě posoudit.
Podle představ energetické firmy ČEZ i jihočeského hejtmana Martina Kuby, který prosazuje vznik Jihočeského jaderného parku, by ke dvěma sovětským reaktorům VVER1000 měl v Temelíně přibýt modulární reaktor od firmy Rolls-Royce SMR Limited. Měl by být jedním z prvních na světě po britském projektu v lokalitě Wylfa. ČEZ se dokonce odkoupením dvaceti procent akcií stal spolumajitelem firmy, aby si pojistil budoucí spolupráci. Těchto typů reaktorů by chtěl v České republice výhledově postavit více, zatím se mluví o sedmi. Mezi dalšími lokalitami jsou zmiňovány Tušimice v Ústeckém kraji, kde již loni začalo posuzování dopadů na životní prostředí, a severomoravské Dětmarovice, kde by reaktory měly nahradit odstavené uhelné kotle.
Malým velkým reaktorem to nekončí
Přestože má tento vyvíjený britský reaktor v názvu SMR, což je zaužívaná zkratka pro small modular reactor, za malý ho může označovat jen zaslepený šiřitel jaderné víry. S elektrickým výkonem 470 MW i skutečnými rozměry by měl být srovnatelný s letitými reaktory v Jaderné elektrárně Dukovany. Podle definice Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kterou cituje i samotná dokumentace, tak patří mezi reaktory střední velikosti.
Došlo to nyní i lidem v okolí Temelína. Ve zveřejněných podkladech totiž mohli vidět skutečnou velikost stavby bez esteticky působícího střešního krunýře, s nímž se tu stejně nikdy nepočítalo, a uvědomit si, co by pro ně stavba mohla znamenat během výstavby.
V souvislosti se stavbou se očekává až 450 vozidel denně, z toho asi 150 nákladních, a to po dobu nejméně pěti let. Bude tu hluk, prach a region bude muset zajistit pobyt s tisícovkám stavebních dělníků. Teoreticky by se pak stavba reaktoru Rolls-Royce mohla ve třicátých letech časově překrývat s další, ještě větší stavbou — výstavbou velkých jaderných bloků v Temelíně. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by je vláda chtěla objednat už v příštím roce.
Tím to však nekončí. Nedaleko, jižně od plochy určené pro modulární reaktor, by mohla v polovině příštího desetiletí začít také ražba podzemní laboratoře pro budoucí hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů, pokud by byla nakonec vybrána zdejší lokalita Janoch. Dnes je jednou ze čtyř zvažovaných lokalit. Obyvatelé okolních obcí tak mohou být odsouzeni k životu nejprve dlouhé roky vedle obřího staveniště a posléze prakticky „na věčnost“ v sousedství celé sady jaderných provozů.
Společné dopady výstavby modulárního reaktoru a hlubinného úložiště vyhořelého paliva však nejsou vyhodnoceny. Problémem jsou také chybějící podrobnosti o parametrech vysoce radioaktivních odpadů vznikajících při provozu modulárního reaktoru. Možná i proto dokumentace v rámci hodnocení nezahrnuje sklad vyhořelého paliva, přestože toto zařízení musí být rovněž nedílnou součástí plánované stavby.
Dokumentace EIA měla podle požadavků ministerstva ze zjišťovacího řízení zahrnout a popsat dopady „nejhoršího realistického scénáře“ potenciální havárie modulárního reaktoru. Předložená dokumentace ale počítá pouze s takovými scénáři, při nichž ochranná obálka vydrží. Selhání kontejnmentu ČEZ odmítá modelovat s odůvodněním, že má být „prakticky vyloučeno“. Takové tvrzení však bude možné prokázat až v budoucnu při licencování. Dnes jde pouze o optimistické očekávání.
I u omezených scénářů havárie však autoři dokumentace připouštějí, že překročení zásahových úrovní pro zemědělskou produkci na českém území „nelze vyloučit“ a že se to týká „mnohých komodit“. Zatímco v případě Rakouska a Německa dokumentace u jednotlivých komodit uvádí, s jakou pravděpodobností, v jaké vzdálenosti a na jak dlouho by byly nutné zákazy jejich konzumace, v případě České republiky zůstává tato část velmi vágní. Zemědělců v okolí, zahrádkářů a dalších producentů by se to přitom dotklo přímo.
Komentář●Matěj Moravanský
Babišova vláda i česká společnost se klaní jaderné modle. Draze za to zaplatíme
Hodnocení nedává jasnou odpověď na otázku, zda bude dostatek vody na chlazení a jaký dopad budou mít všechny reaktory v Temelíně na život ve Vltavě a v přehradách v době sucha. Všech pět uvažovaných reaktorů má z Vltavy odebírat až 135 milionů m³ vody ročně, přičemž přibližně 105 milionů m³ se může vypařit. Scénáře dopadů klimatické změny však mají konkrétní mezery a dostupnost vody pro chlazení v dlouhodobém horizontu s ohledem na probíhající změnu klimatu není prokázána. Zřejmé je, že rekreační funkce vodní nádrže Lipno by se při každém delším období sucha stala minulostí.
Připomenout je třeba i nadbytečnost dalšího velkého elektrárenského zdroje v lokalitě Temelín. Dnes provozované reaktory vyrábějí asi šestnáct terawatthodin elektřiny ročně, přičemž spotřeba Jihočeského kraje činí přibližně tři terawatthodiny. Zbytek je nutné transformovat a přenášet do dalších oblastí České republiky i do zahraničí, což s sebou nese nemalé ztráty.
Jestliže vládě zůstane chuť a prostor k obrovskému zadlužování naší budoucnosti, objedná od společnosti KHNP pro Temelín dva nové velké reaktory, které zde budou vyrábět dalších devatenáct terawatthodin elektřiny. Soustředění takového výkonu do jediného místa by se dalo označit za ohrožení naší energetické bezpečnosti. I z těchto důvodů stále požadujeme, aby dokumentace hodnotila také nulovou variantu, tedy možnost, že v Temelíně žádný modulární reaktor nevznikne.
Pokud ministerstvo obdrží v procesu EIA odůvodněné nesouhlasné vyjádření, musí nařídit veřejné projednání, při němž lze klást otázky přímo oznamovateli i zástupcům úřadů. Calla a řada dalších organizací taková vyjádření posílají. V první řadě ale požadujeme, aby ministerstvo vrátilo předloženou dokumentaci společnosti ČEZ a v procesu pokračovalo až poté, co projekt Rolls-Royce SMR získá licenci od britských úřadů. Pokud ji získá.
