Jak je důležité nemíti Filipa (Turka)

Mojmír Vlašín

Filip Turek se musel omluvit za svůj výrok na adresu Hnutí Duha. Zbývá vyjasnit si, kdo skutečně za zdržení stavby přehrady v Nových Heřminovech může — ale hlavně položit si otázku, jestli by skutečně ničivým povodním dokázala zabránit.

↗
Kruciálním bodem celého sporu je, zda stavba přehrady je opravdu tím nejdůležitějším a spásným krokem k vyřešení problému katastrofálních záplav. Foto Martin Veselka, WmC

Podle rozsudku ze 14. září 2026 se měl Filip Turek do tří dnu omluvit Hnutí Duha přímo v dopise poslaném přes datovou schránku a současně na svém Facebooku. A skutečně se tak stalo. Turek se omluvil a přiznal, že neměl pravdu. A to těmito slovy:

„Omlouvám se Hnutí Duha za výrok zveřejněný dne 24. 4. 2026 na mém facebookovém profilu o tom, že při povodních zemřelo několik lidí, protože tento spolek zamezil stavbě potřebné přehrady, přičemž jsem se o lidech, kteří v rámci tohoto spolku působí, vyjádřil jako o parazitech, které je potřeba deratizovat. Tento výrok se nezakládal na pravdě a je neoprávněným zásahem do pověsti tohoto spolku."

Jinými slovy: neexistují žádná fakta, která by dokazovala, že Hnutí Duha zamezilo stavbě přehrady. Pokud by tomu tak bylo, jistě by to Filip Turek použil jako argument. A kdo tedy stavbu zdržuje? Podívejme se na to, co se stalo od roku 2025.

Patnáctého září 2025 zaslalo Povodí Odry blanketní žádost o vydání povolení ke stavbě přehrady. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, do jehož jurisdikce povolení spadá, zahájil řízení, avšak ihned ho přerušil a 11.5.2026 vyzval Povodí Odry, aby zaslalo chybějící podklady.

Vzpomínáte si na ten poprask, když spolek Děti Země podal blanketní odvolání proti stavbě dálnice? To bylo křiku: „Oni podali blanketní odvolání, tedy prázdný papír! Oni ani neví, proč to odvolání dávají.“ Tady státní podnik Povodí Odry podává žádost o stavební povolení a ani neví, co k tomu má přiložit?

Povodí Odry také dosud nevykoupilo všechny potřebné pozemky pro stavbu a stále jedná s několika majiteli parcel. Otázkou je, co u všech čertů od roku 2017 Povodí Odry dělalo? Kvůli výstavbě přehrady musí také být provedena přeložka silnice I/45, která spojuje Krnov s Bruntálem, což se nestihne dříve než v roce 2030. Přeložka je podmínkou stavby, a pokud vím, tak jí nikdo nebránil. Co tedy silničáři osm let dělali?

V Nových Heřminovech ovšem mají i jiný problém, a to je referendum. Lidé zde loni hlasovali o této otázce: „Souhlasíte se záměrem vybudovat v obci protipovodňová opatření včetně přehrady?“ Aby bylo toto referendum platné, byla potřeba účast 35 procent oprávněných voličů, tedy minimálně 98 lidí. K referendu jich přišlo dokonce 146 a pro hlasovalo 127. Díky tomu se ví, že většina obyvatel si nyní stavbu přehrady a dalších protipovodňových opatření přeje. Nic víc a nic míň.

Toto referendum totiž žádným způsobem neprolomilo platnost staršího referenda z roku 2008. Pokud by ho chtěla obec zrušit, musela by předložit občanům stejnou otázku, na kterou by odpověděli tentokrát záporně. Starší referendum tedy zůstává platné a zavazuje obec, aby využila všech legálních prostředků, aby stavbě přehrady zabránila.

Zcela legální je tedy i to, že obec neprodá (nepronajme, nedaruje) státu žádné obecní pozemky. Pokud by tak učinila, může být takový krok úspěšné napaden u soudu. A poněvadž stát nutně pozemky k stavbě potřebuje, zbývá mu jediná cesta — vyvlastnění. A to je zdlouhavé.

Kruciálním bodem celého sporu však je, zda stavba přehrady je opravdu tím nejdůležitějším a spásným krokem k vyřešení problému katastrofálních záplav. Povodí i ministr mají k dispozici fakta, které svědčí o tom, že množství vody bylo takové, že by je nezadržela žádná přehrada.

O vltavské kaskádě se soudilo, že zabrání povodním v Praze, dokud ty povodně opravdu nepřišly. Pak se teprve zjistilo, že je tomu jinak. Podobně to je i s přehradou v Nových Heřminovech. Vůbec není jisté, že by měla tak tak zásadní protipovodňový účinek.

Spolek Unie pro řeku Moravu vypracoval už v roce 2005 studii, která navrhovala jiná (a levnější) opatření na řece Opavě, která by mohla ochránit Krnov. Tato studie byla vypracována za nadační — nikoliv státní — peníze. Za dvacet let se z téhle studie nezrealizovalo nic. Z toho je vidět, že spolky, na rozdíl od státních organizací, se skutečně snažily situaci řešit, a nikoliv je blokovat.

Eskapády takzvaného zmocněnce — toho času údajné mimo funkci — jako jsou jeho hanlivé výroky, pomluvy, rychlé jízdy, autohavárie a jiné svědčí o tom, že prezident republiky měl jednoznačně pravdu, když odmítl tuto personu jmenovat ministrem čehokoliv. Víc udělat nemohl. Ted je na premiérovi, aby se Turka zbavil úplné. Myslím, že pro celou politickou scénu bude velmi úlevné nemíti Filipa.