Těžba a zpracování lithia na Cínovci v Ústeckém kraji má přinést až dva tisíce nových trvalých pracovních míst se mzdou kolem 80 tisíc korun. Na první pohled pozitivní impuls pro strukturálně znevýhodněný region s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a podprůměrnými výdělky má ale svá úskalí. Bez aktivního přístupu kraje se může stát, že místo podpory lokální ekonomiky povede těžební projekt spíš k dalším problémům.

V první řadě jde o to, kdo vlastně bude v novém závodě pracovat. Socio-ekonomická studie, kterou si nechal vypracovat investor projektu — společnost Geomet — v rámci dokumentace EIA, poukazuje na kvalifikační nesoulad: na nová pracovní místa by měli nastoupit výše technicky kvalifikovaní lidé, zatímco na trhu práce v Ústeckém kraji jsou častěji spíše lidé s nižším vzděláním.

Podle studie nepomůže ani útlum činnosti uhelných elektráren, protože kvalifikační předpoklady jejich stávajících zaměstnanců a zaměstnankyň neodpovídají profilu nově otevřených pracovních míst.

Vzhledem k tomu, že samotná těžba má být zahájena po roce 2030, nabízelo by se využít nadcházející roky k podpoře rekvalifikací. Ty ostatně nemusejí odpovídat výlučně požadavkům těžby a zpracování lithia, ale mohou cílit na celkové zvyšování kvalifikace.

Pokud totiž těžební projekt skutečně nabídne tisíce dobře placených pracovních pozic se mzdou převyšující obvyklé nabídky v kraji, dá se očekávat v první řadě přetahování vhodných zaměstnanců, kteří momentálně v regionu pracují u konkurence. Nové pracovníky s odpovídající kvalifikací tak nejspíš nebude hledat jen lithiový závod, ale třeba i místní chemičky nebo firmy navázané na automobilový průmysl.

Pokud by se totiž nepodařilo úspěšně nabídnout dobře placená pracovní místa místním, přináší to pro kraj další a ještě náročnější výzvy. Příchod většího počtu zaměstnanců z jiných regionů České republiky nebo ze zahraničí by se projevil v podmínkách místního bydlení. Snadno by se mohlo stát, že noví zaměstnanci s vyšší než krajskou průměrnou mzdou přeplatí stávající obyvatele co do výše nájmu, případně při nákupu nemovitostí. V kraji, který dosud řeší spíše sociálně vyloučené lokality, by tak mohly paradoxně začít vznikat enklávy bohatších přespolních — což nejspíš na sociální soudržnosti v už tak zkoušeném kraji nepřidá.

Nejlepší by samozřejmě bylo takovým problémům předejít, to se ale nestane samo od sebe.

Kde je kraj a jeho hejtman?

Je zřejmé, že s tímto typem problémů si nemohou poradit starostové jednotlivých obcí — mnozí na ně naopak aktivně upozorňují. V oblasti rekvalifikací by mohlo aktivně jednat ministerstvo práce a sociálních věcí, potřebuje ale odněkud dostat zadání — a jeho iniciátorem by měl být nejspíš právě Ústecký kraj. Ten se k tomu ovšem zatím nemá.

Ilustrací může být červnové veřejné projednání lithiového záměru, kam přišla vyjádřit své obavy a požadavky řada zmíněných starostů, zatímco zástupce Ústeckého kraje ani jeho hejtman přítomni nebyli. Zákon kraji ani jeho politickému vedení takovou povinnost neukládá, přesto by u jednání o takto významném projektu, který mezi místními budí nejistotu nebo nevoli, byla účast vrcholných místních politiků namístě.

Ačkoliv je projekt těžby a zpracování lithia na Cínovci často označován za „strategický“ a tento status má i podle evropských předpisů, ve skutečnosti se k němu české úřady a politici zatím moc strategicky nechovají. Neexistuje žádný akční plán doprovodných opatření, který by umožnil hladkou a sociálně přijatelnou realizaci projektu nad rámec samotného otevření dolu nebo zajistil smysluplné zapojení do evropského zpracovatelského a recyklačního řetězce. Mezery má v tomto směru i samotná evropská legislativa.

Pokud jde o finanční kompenzace, v důsledku dlouhodobě nedořešeného nastavení zákonných parametrů pro rozdělování úhrad z vydobytých nerostů si částečně pomůže město Dubí, na jehož území bude probíhat samotná těžba.

Pro kraj to ale znamená přímé přínosy ve výši jen zhruba čtvrt promile ročního rozpočtu — tedy žádný velký finanční polštář, který by kraji dával dostatečné možnosti aktivně se zhostit své koordinační úlohy. O jiných formách kompenzací ze strany státu směrem k regionu zatím ani není řeč.

Ještě není pozdě na to, aby Ústecký kraj svou klíčovou koordinační roli pochopil a aktivně se jí zhostil. O těžbě a zpracování lithia chce mimo jiné ještě vyjednávat německá strana, které se těžba případně také dotkne, a to zejména z hlediska úbytku vody.

Dá se tedy očekávat, že klíčové výsledky hodnocení dopadů na životní prostředí a stanovisko EIA budou hotové spíše v řádu měsíců než týdnů. Teprve pak bude jasné, zda a v jaké podobě se rozběhne stavební řízení a další povolovací procesy. Jenomže pak se také začne krátit čas na potřebnou přípravu doprovodných opatření. Snad se tentokrát kraji podaří nezaspat.