Motoristé sobě jsou součástí vlády, drží několik ministerstev a jejich aktivita na sociálních sítích trvá. Jsou pevnou a významnou součástí veřejného prostoru a jejich vliv na to o čem a jak budeme všichni mluvit nebude nevýznamný. O Motoristech sobě už nějaký čas musíme psát a v dohledné době se to jistě nezmění. To patří k profesi.

Nepříjemné však je, že toxicitu strany coby novináři nevyhnutelně posilujeme už jejím jmenováním. Výchozí strategií partaje je totiž její label operující s falešnou inkluzí. „Motoristé sobě“, ze stylistických důvodů běžně zkracovaní na „Motoristé“, nejsou názvem, který by vyjadřoval postoj, jako je tomu například u „sociální demokracie“ či „akce nespokojených občanů“. „Motoristé“ jsou názvem, který vzbuzuje dojem, že strana reprezentuje ty, kteří prostě užívají motorová vozidla. Tedy veskrze všechny.

Každý den mezi motoristy vstávám

Sám se nemůžu zbavit dojmu, že od vstupu „Motoristů“ do českého veřejného diskurzu narostla nejen agresivita řidičů či nevole obecních zastupitelstev bránit pěší a cyklodopravu, ale i nechuť mnohých do auta vůbec usednout. „Motoristé“ zkrátka mimoděk, byť výsostně záměrně, dosáhli toho, že dilema identifikace s nimi je běžným denním úkonem všech.

Příznačné pro tuto strategii přitom je, že strana dopravní témata ve své agendě nijak významně neexponuje, a nakonec ani neusilovala o ovládnutí ministerstva dopravy. Sám label totiž stačí k tomu, aby Motoristé/motoristé do svých témat, jimiž je především odpor k Evropské unii a k občanské společnosti, napětí mezi „my“ a „oni“ promítli jaksi implicitně. O to však robustněji: Jedeš v autě? Pak jistě nechceš Green Deal.

Noviny mají držet odstup

Obrana proti této falešné inkluzi je svízelná. Strategii partaje můžeme samozřejmě tematizovat, jak to dělám teď. Dopad tohoto postupu je však spíše mizivý. Nepřítelem nám je totiž sám jazykový provoz. Podobně jako u pojmenování „imigrant“, které po roce 2015 v běžné mluvě nabylo jednoznačně negativních konotací, a samo neutrální mluvení o migraci tím takřka znemožnilo. Řešením, byť slabým, bylo „imigranta“ přejmenovat na „uprchlíka“, později pak třeba na „lidi utíkající před válkou“.

Jelikož stranu Motoristé sobě v budoucích textech prostě jmenovat budeme muset, pojďme se aspoň vyhnout užívání zkráceného „Motoristé“. Varianta „MS“ v mediálním provozu apelativní funkci názvu strany přinejmenším omezí. A třeba se časem ujme tak jako ODS či SPD, u nichž s vazbou k občanům a demokracii snad už nikdo nepočítá.

Smyslem a úkolem novin totiž není replikovat diskurzní strategie politických stran, nýbrž udržovat od těchto strategií vědomý odstup. Tento krok nám může pomoct.