Válečná propaganda ve světě bez dobra a zla
Matěj SenftNový snímek Anthropoid poukazuje na ambivalenci válečných činů. Ministerstvo spravedlnosti jej snad i proto chce doplnit náborovým videem Armády ČR z dílny Filipa Renče. Vyznění filmu a náborového videa jsou přitom diametrálně odlišná.
Do českých kin zamířil Anthropoid, snímek režiséra Seana Ellise pojednávající o atentátu na Heydricha. Ten ale není jen převyprávěním učebnice dějepisu. Jedná se o autorský film, který nepředkládá jednostranně pojaté hrdinství, poctivě sleduje motivace a pocity obou hlavních hrdinů. Prostřednictvím jejich činů režisér poukazuje na ambivalenci válečných činů. Pochopitelně totiž nenabízejí pouze odvahu, ale zároveň tragické aspekty jejich příběhů. Odhodlanost jedinců často doprovází i pochybná rozhodnutí z nejvyšších politických pater.
Ministerstvo spravedlnosti ovšem hodlá před Anthropoidem promítat propagační náborové video z dílny Filipa Renče. Ministerstvo obrany chce pak navíc uspořádat promítání také vojákům v kasárnách i na misích.
Vyznění filmu a náborového videa jsou přitom diametrálně odlišná. Zatímco v Anthropoidu je každý život zvažován, náborové video předvádí to nejlepší ze své strojové profesionality a dokonale zvládnutých zásahů. Propagační video armády by se tak hodilo spíše před snímek Hitman o nájemném vrahovi než před film tematizující úctu k životu. Zatímco totiž Ellis chce svým dílem problematizovat válečné dění, Armáda České republiky válku téměř oslavuje.
Vojáci dnes navíc nebojují v konfliktech, kde lze snadno rozpoznat Dobro a Zlo jako v příbězích o vzpouře proti Hitlerovi a holokaustu. Jejich zapojení do zájmů velkých zemí, jako jsou Británie nebo Amerika, souvisí s globální geopolitickou situací, ve které není snadné se zorientovat, vysledovat zájmy aktérů. A tedy ani nelze jednoduše hlásat, že jejich mise automaticky „hájí svobodu a demokracii“.
Armáda České republiky se aktuálně účastní několika zahraničních misí. Vojáci tu bojují po boku armád dalších zemí. Například v Iráku společně s Brity. Letecký poradní tým zde plní od 1. srpna tohoto roku operační úkol. Vojáci přitom působí v zemi od invaze roku 2003. Ta byla ale takzvanou Chilcotovou komisí shledána za neoprávněnou okupaci cizího území. Podle jiné zprávy, Newmanovy, byly tento měsíc odsouzeni dva britští vojáci za utopení iráckého chlapce Aliho.
O nic lépe na tom nejsou ani jiné mise, jichž se česká armáda účastní. Stačí se podívat na tu nejvyzdvihovanější - v Afghánistánu. Zde bylo pro změnu vyšetřováno 126 britských vojáků. Ti měli, dle materiálů Wikileaks během svého působení v zemi zranit či zabít celkem 46 civilistů.
Pro koho tedy bojují vojáci v zahraničí, když ne pro blaho civilistů, jimž prý přinášejí demokracii? V jednom z dílů seriálu Simpsonovi se hlavní hrdina Homer upíše do armády. Jeho žena jej přemlouvá, aby tam nechodil. Homer jí odvětí: „Ale, zlato, kdo pak udrží cenu ropy pod sto za litr?“
Vojáci, i když se sami neúčastní násilných excesů na místním obyvatelstvu, vstupují do nového nebezpečí: že se jejich, často jistě upřímná snaha obětovat se za ideály promění ve spolupráci při získávání nafty, že se jejich mise obrátí v zabíjení civilistů a sekání prstů.
Film, který odsuzuje hrůzy války, by se tedy měl stát ideologickým nástrojem k válečné propagandě. Už jen kvůli všem obětem všemožných střetů z řad civilistů i vojska by si válečné činy zasloužily poctivější reflexi než pouhou proměnu na marketingovou kampaň.
Svěřit Filipu Renčovi zrovna propagační video České armády nebyl dobrý nápad, a zrovna operace Anthropoid ukazuje proč. Podívejme se do románu Laurenta Bineta HHhH — ve kterém sám Binet píše, že „Operace Anthropoid‟ se nejmenuje jenom proto, že Binetovu nakladateli připadal takový název příliš málo intelektuální.
Na překlad Michaly Markové, ve kterém HHhH vydalo česky Argo, nadávám, kudy chodím, od chvíle, kdy jsem zjistil, že z věty „Sociální demokrati vždycky zrazovali,‟ překladatelka udělala „Sociální demokrati byli vždycky zrádci,‟ nicméně místo důležité pro nábor do armády přeložila Marková dobře — nebo aspoň lépe, než bych to dokázal já:
«Po válce kdosi zjistí toto: téměř všichni z několika desítek parašutistů, kteří byli vybráni k provádění úkolů v protektorátu, prohlásili, že jejich motivací je vlastenectví. Jen dva, mezi nimi Čurda, řekli, že se dobrovolně přihlásili z touhy po dobrodružství, a oba dva zradili.»
Může Filip Renč přilákat do armády někoho jiného než Čurdy?
Ano, je to divná doba, kdy věci často znamenají svůj opak.
Třeba jedna česká televizní stanice se jmenuje Nova Cinema. Zřejmě to má znamenat, že tenhle kanál přináší filmy. Ve skutečnosti ovšem každý film rozporcuje na šest až deset umrtvených kusů oddělených reklamními bloky.
V normální realitě, ve které není význam slova opakem toho, co říká, by se ta stanice musela jmenovat Nova Prznitelka filmů nebo Nova Reklama doplněná útžky filmů.