Ostravská osada Bedřiška, tvořená kolonií finských domků, je unikátním místem, kde spolu dlouhodobě žijí romské a neromské rodiny, které se společně zasazují o rozvoj a komunitní život v lokalitě. Za roky usilovné práce se místním podařilo vytvořit obdivuhodný prostor prodchnutý péčí a vzájemnou solidaritou. Pravidelně v osadě připravují akce, jako je Den otevřených dveří, víkendové kavárny nebo festival Barvy Bedřišky. Ve svém komunitním centru dále pořádají vzdělávací kurzy, včetně šicí dílny nebo kulinářského kroužku.

Avšak navzdory velké snaze místních o lokalitu pečovat a zvelebovat ji je ostravská Bedřiška vystavena nepřetržitému náporu vedení městské části Mariánské Hory a Hulváky, které se již déle než čtrnáct let snaží obyvatelstvo vystěhovat a kolonii zdemolovat. Lidé z Bedřišky jsou tak udržováni v trvalé nejistotě a strachu. Přijdou o své domovy? Skončí po přestěhování na ubytovně nebo na ulici?

O Bedřišce bez Bedřišky…

Od poslední vlny vylidňování, která začala v květnu 2024, se celkový počet obyvatel na Bedřišce snížil z 82 na 52 osob. Jen od ledna do března tohoto roku odešly z Bedřišky tři rodiny. Už 30. září vyprší smlouvy další třetině domácností. Druhá třetina smluv pak skončí k 31. květnu 2029. V tomto světle nejsou ani zbývající smlouvy na dobu neurčitou žádnou výhrou.

Rozkaz totiž zní jasně: Bedřišku srovnat se zemí. Rodiny ale odejít nechtějí, v osadě prožily většinu svého života. Nicméně musí, nikdo se jich neptá. S postupným úbytkem lidí se tak místní komunita stává stále více zranitelnější a bezbrannější proti dalším zamýšleným útokům ze strany místních politiků.

Starosta městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus (Nezávislí a Starostové pro Ostravu) usiluje o demolici osady již dlouhá léta. Tuto agendu úspěšně přebral po své předchůdkyni Lianě Janáčkové, která v naplňování svých cílů šla tak daleko, že vědomě do osady stěhovala problémové obyvatelstvo v naději, že to postačí k zániku kolonie. Hujdus však míří v naplňování svého cíle, přesněji řečeno v získávání volných parcel pro realizaci svých developerských snů, ještě výš. Je opravdovým mistrem manipulací a intrik.

Příkladem systematické šikany obyvatel Bedřišky je třeba opožděné uzavírání navazujících nájemnických smluv k finským domkům, které dotčeným rodinám znemožnilo žádat o příspěvek na bydlení, a v důsledku toho přišly o podporu za období až šesti měsíců.

Další ukázkou nepřípustného jednání městského obvodu je úmyslné odkládání výměny kotlů nejnižších emisních tříd, jejichž podpora končila k 1. září 2024. Městský obvod se v tomto případě zcela zřekl své povinnosti pronajímatele a nevyhovující kotle vyměnit nenechal. Místo toho přehodil tuto zodpovědnost, včetně nákladů, na obyvatelstvo Bedřišky. Kvůli prodlevě byly nové kotle zapojeny až v polovině listopadu, po podepsání dohody o úhradě nákladů na instalaci. Venkovní teplota během té doby už několikrát klesla pod nulu.

Hujdus navíc na obyvatele Bedřišky naléhá a tlačí je, ať své domovy opustí co nejdříve, s pohrůžkou, že městský obvod nebude později schopen zaručit přidělení náhradního obecního bytu. K odstěhování je podněcuje také finančně, a to přislíbením mimořádné dávky v hmotné nouzi od Úřadu práce nebo pobídkou ve výši třiceti tisíc korun.

Všem rodinám, které se doposud nechaly přesvědčit k vystěhování, byly sice přiděleny náhradní byty, dostaly je však za mnohem vyšší cenu, než jakou platí jejich sousedé v okolních bytových jednotkách. Ukazuje to i případ nedávno odstěhované romské rodiny.

„Přestože měla rodina smlouvu do konce září 2025, využila pod nátlakem Hujduse nabídky náhradního obecního bydlení již v lednu. V nové smlouvě ale dostala taxu za 140 korun za metr čtvereční, což činilo nárůst o 92 korun na metr čtvereční oproti částce, kterou do té doby platila v obecním bydlení na Bedřišce. Tato taxa je navíc o celých 58 korun za metr čtvereční vyšší, než platí její sousedé v okolních bytech,“ uvádí obyvatelka osady Eva Lehotská.

Přitom jedním z často opakovaných argumentů starosty Hujduse, kterým odůvodňuje nevyhnutelnost vystěhování současných obyvatel z osady, je právě tvrzení, že v případě rekonstrukce a dostavby na Bedřišce by rodiny nebyly schopny zvýšené nájmy zaplatit. Ze strany městského obvodu je takové jednání hrubým zneužíváním zranitelnosti místních obyvatel, především romských rodin, pro něž je nalezení nového důstojného bydlení kvůli převládajícím stereotypům téměř nemožné.

„Některé rodiny se tak již krátce po svém přestěhování dostávají do finanční tísně, v horším případě do zadlužení. Je jen otázkou času, kdy budou tyto rodiny nuceny spadnout do rukou obchodníků s chudobou,“ doplňuje Lehotská.

Destrukci Bedřišky přebírá primátor Dohnal​​​

Ač je vystupování starosty Patrika Hujduse vůči obyvatelstvu Bedřišky nemilosrdné, jeho postoj rozhodně není tajemstvím a nikoho už příliš nepřekvapí. Na posledním jednání ostravského zastupitelstva ve středu 26. 3. bylo tedy o to větším zklamáním zjistit, že spolu s Hujdusem tahá za stejný konec provazu, a podle všeho i s mnohem větší vervou, také ostravský primátor Jan Dohnal (ODS) s Radou města Ostravy za zády. Ukázalo se, že Hujduse — aktuálně čelícího trestnímu oznámení za rasově motivované vystěhování na Bedřišce — dokáže primátor Dohnal v manipulacích snadno předčít.

Svůj osobní zájem podílet se na rozhodování o budoucnosti lokality stvrdil Dohnal hned na začátku jednání zastupitelstva, při prezentaci druhého bodu programu. Upozornil na existenci podkladů k Bedřišce, které ovšem nebyly součástí veřejně přístupných materiálů zveřejněných na stránkách města, jak bývá standardně zvykem, a jejichž obsah nebyl znám ani samotným zastupitelům a zastupitelkám, jimž byly předloženy na stůl teprve ráno.

Sám primátor — za asistence náměstkyně Lucie Baránkové Vilamové (ANO) — rámoval tento výstup jako čistě oznamovací záležitost, během níž chtěl přítomné informovat o probíhajícím monitorování stavu Bedřišky, hledání její nové náplně a o výstupech pracovní skupiny týkající se bytového fondu Bedřiška. Zastupitelstvo nechal bezděky odsouhlasit, že bylo srozuměno s činností orgánu města, včetně podkladového materiálu s názvem Bedřiška dnes a zítra, který do té doby téměř nikdo neviděl.

Primátor a Rada města tak budou na příštích zasedáních z obliga, svou informační povinnost splnily. Skoro se zdá, jako by starosta Hujdus s pokaženým renomé už nedokázal nadále demolici osady dostatečně prosazovat, a destrukci Bedřišky tak na sebe musí veřejně převzít primátor Dohnal se svými kumpány.

Na primátorovo netransparentní jednání a lhaní o stavu finských domků a zapojování místních do pracovní skupiny upozornila v projevech právě Eva Lehotská z Bedřišky. Zastupitelka Bajgarová (JDETO!!!) pak primátorovi vytknula záměrné odkládání řešení budoucnosti lokality, její dlouhodobé podfinancování, a neférové jednání vůči místnímu obyvatelstvu. Reagovala tak především na nepřetržité oddalování oficiálního projednávání budoucnosti Bedřišky na jednáních zastupitelstev a na nulové investice města do lokality v posledních dvou letech.

Bajgarová také primátorovi připomněla strategii minulého vedení města Ostravy, která počítala s opravou stávajících a dostavbou nových domků v osadě, a samozřejmě i s uchráněním současného obyvatelstva před vystěhováním.

K tomu se primátor vyjádřil takto: „Proboha nenaskakujme na to, že se někdy v průběhu realizace tohoto celého záměru počítalo s tím, že ta komunita, tak jak tam dneska je nastavená, tam v tom projektu zůstane. To prostě tak není.“

Bajgarová na to podotkla, že skutečně neví, zdali si primátor cíleně vymýšlí nebo ten projekt jenom nezná a vyzvala ho, aby si pro příště danou studii přečetl a přestal tvrdit, že s komunitou se v lokalitě nepočítalo. Na zachování bydlení a na propojení nového a stávajícího obyvatelstva je de facto totiž celá studie postavena. Postoj Dohnala však zůstal v průběhu zastupitelstva nezměněn. Se zachováním komunity na Bedřišce jednoznačně nesouhlasí.

Pracovní skupina k Bedřišce jako krycí manévr města

Od podzimu minulého roku, kdy byla činnost pracovní skupiny k Bedřišce obnovena, proběhly zatím dvě schůze. První v září 2024 a druhá v pondělí 24. března před jednáním zastupitelstva. Z dosavadních aktivit pracovní skupiny je patrné, že hlavním smyslem jejího obnovení nebylo vytvořit prostor pro rovnocenný dialog s obyvateli Bedřišky, ale zajistit si dokonalé krytí pro prosazování developerských záměrů, které by mohly po demolicích v osadě vzniknout.

V tuto chvíli je odborná pracovní skupina složena z deseti členů a členek. Kromě jediné zástupkyně z Bedřišky Evy Lehotské, která na schůzích často čelí nátlaku a osobním útokům, je šest členů městskými zastupiteli a zbývající tři členové jsou v úřednických pozicích. Celé pracovní skupině nepředsedá nikdo jiný než primátor Dohnal, po boku se starostou Hujdusem a primátorovou náměstkyní Baránkovou Vilamovou.

V důsledku nevyváženosti a podjatosti některých členů, zaslala Lehotská písemnou žádost primátorovi, kde navrhla doplnění skupiny o členy z bývalého vedení Ostravy. Její žádost byla striktně odmítnuta. Součástí pracovní skupiny se chtěla stát také Agentura pro sociální začleňování, která se otázkám rozvoje Bedřišky dlouhodobě věnuje. Ani její žádosti nebylo vyhověno.

Většina členů pracovní skupiny aktivně prosazuje demolici osady. Svůj postoj zdůvodňují dvěma hlavními argumenty — špatným stavem finských domků a nedostatečnou infrastrukturou v lokalitě. Hujdus se na zasedání skupiny často ohání miliony, o které by město investicemi do oprav Bedřišky přišlo. Pro svá čísla ale nemá relevantní podklady.

Navíc jeho tvrzení o stavu domů, která pronáší na základě výsledku posudku zadaného obcí a zpracovaného Ing. Varmužou, se naprosto neshodují se závěry znaleckého posudku, který si nechaly vypracovat na tytéž domy obyvatelé Bedřišky od soudního znalce Ing. Marka Ajdarówa. Dle tohoto posudku je stav domů v osadě dobrý a běžné opravy závad, včetně výměny oken, by vyšly v řádu několikanásobně nižším než je uvedeno v posudku městského obvodu.

V čích rukou leží budoucnost Bedřišky?

O Bedřišce se zatím nehlasovalo na žádném z proběhlých dvaadvaceti jednání zastupitelstva od počátku stávajícího volebního období. Jednou už se k hlasování schylovalo, konkrétně v případě prodeje pozemku Kordova 9, na který měl zálusk jeden ukrajinský investor. Projednání ale nakonec na stůl předloženo nebylo, protože soukromník z prodeje odstoupil.

Na březnovém zastupitelstvu primátor sliboval, že se pokusí téma Bedřišky do programu zařadit co nejdříve. Termín dalšího zasedání by měl být 14. května. Bude to tedy již toto zastupitelstvo, na kterém se budoucnost Bedřišky bude řešit? A pokud ano, bude to uveřejněno v programu? Budou o tom informováni členové pracovní skupiny? Nejen tyto otázky si kladou obyvatelé Bedřišky prakticky permanentně.

Komunita v podstatě žije zastupitelstvo od zastupitelstva. Zasedání jsou pro ně totiž v tuto chvíli jedinou komunikační platformou, kde se mohou k současné situaci vyjádřit, i když ze značně znevýhodněné pozice. Lidé přesto boj o Bedřišku nevzdávají. Nechtějí ztratit své domovy, nechtějí přijít o komunitu. Požadují konec útlaku a férové jednání města.

Na rozdíl od vedení městské části Mariánské Hory a Hulváky chtějí, aby bylo bydlení na Bedřišce otevřeno i pro nové obyvatele. Už jednou se jim vyplatilo, když se hlasitě ozvali a investor odstoupil od koupě pozemku v Kordově ulici. Teď je však potřeba být ještě hlasitější.