V poslední době se zejména v souvislosti se samozvaným Islámským státem často mluví o Kurdech. Kdo jsou to ale vlastně Kurdové?

Podle některých skupina klanů a kmenů, dle jiných jedna etnická skupina, dle dalších pak zase národ... Kurdy lze těžko charakterizovat jednou definicí s univerzální platností. Žijí na obrovském území: část na severu Sýrie, část v jihovýchodním Turecku a v Arménii. Obývají také severozápadní Írán a sever Iráku.

Kurdové mluví několika odlišnými dialekty a jazyky. Neexistuje jedna „kurdština“. Nejvíce Kurdů, zejména v Sýrii a Turecku, mluví jazykem kurmándží. Kurdové v Iráku a v Íránu se dorozumívají jazykem sorání. Ten je na rozdíl od kurmándží, které pod vlivem Turecka používá latinku, psán arabským písmem. Ale dialektů je více. Dokonce se od sebe mnohdy liší natolik, že si Kurdové navzájem nerozumí.

Navíc na území, které obývají, žije mnoho dalších náboženských a etnických skupin. Žádná část není vysloveně kurdská, vyjma několika izolovaných údolí v horách. Společenství se v průběhu času rozdělilo na jednotlivé kmeny a klany, rodiny, které uzavíraly spojenectví, ale také proti sobě válčily. Spojovaly se také s mocnostmi, které na daném území vládly.

Dnes Kurdy spojuje především jejich vlastní sebeurčení. Jsou rozmanitým národem — pokud je tedy za národ považujeme. Říká se, že jsou největším národem na světě bez vlastního státu. Za Kurdy se totiž dnes označuje přibližně čtyřicet milionů lidí. Ale to, že nemají vůbec žádný stát, platí také jen v určitém smyslu — Kurdistán na severu Iráku požívá dnes takovou míru autonomie, že o samostatném státu v podstatě mluvit lze. A mnoho znaků samostatného státu má už i syrská Rojava.

Mluvil jste o tom, že Kurdové jsou rozmanitým národem s těžko definovatelnou totožností. Jak vnímají sami sebe oni?

Většina Kurdů, s nimiž jsem se setkal, byli iráčtí Kurdové. Ti se považovali za Kurdy, ale současně dávali důraz na to, odkud pocházejí.

Irácký Kurdistán ovládají dvě politické strany, které mezi sebou vedly v devadesátých letech občanskou válku. Každou z těchto stran přitom vede jeden rodinný klan: Vlasteneckou unii Kurdistánu (PUK) klan Talabání, jehož formální hlavou je dnes první prezident postsadámosvkého Iráku Džalál Talabání, a Kurdskou demokratickou stranu (KDP) klan Barzání, jehož vůdcem je dosud Masúd Barzání, současný prezident iráckého Kurdistánu.