Poslanec Stupčuk je podezřelý z falšování koncipientské praxe
Jaroslav BicanExkluzivně v DR: Poslanec Stupčuk (ČSSD), kterého Sněmovna vydala kvůli autonehodě k trestnímu stíhání, je podezřelý, že praxi advokátního koncipienta absolvoval jen formálně a svého zaměstnavatele učinil na oplátku poslaneckým asistentem.
Poslanec Štěpán Stupčuk (ČSSD) byl na konci května Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání. Stupčuk v únoru havaroval a policie ho podezřívá z toho, že řídil opilý. Poslanec na místě tvrdil, že auto neřídil a nechtěl se podrobit zkoušce na alkohol. Nyní se ukazuje, že se nejedná o jediný problém, který Štěpán Stupčuk může mít se zákonem.
Podle informací, které se Deníku Referendum podařilo získat, má poslanec Stupčuk za sebou velmi pochybné působení jako advokátní koncipient, kdy pravděpodobně neplnil své zákonem dané povinnosti. Svého tehdejšího zaměstnavatele navíc dnes platí jako svého poslaneckého asistenta.
Zákon stanovuje, že praxe advokátního koncipienta v délce tří let, která je podmínkou pro výkon činnosti advokáta, musí být vykonávána v „týdenní pracovní době“. Tím se podle zákoníku práce myslí, že „délka stanovené týdenní pracovní doby činí čtyřicet hodin týdně“.
U Štěpána Stupčuka však existují zásadní důvody pro podezření, že požadovaný počet hodin reálně nemohl odpracovat, přesto se mu část praxe započítala. Do seznamu advokátních koncipientů byl Štěpán Stupčuk zapsán 17. března 2011, setrval v něm až do 1. ledna 2014. Oba údaje je možné dohledat ve Věstníku advokátní komory.
V uvedené době ve volebním období 2010 až 2014 byl však Štěpán Stupčuk také uvolněným místostarostou Městské části Praha 6 pro oblast správy obecního majetku a právních vztahů a také členem celé řady komisí Rady Městské části Praha 6. Navíc koncem října 2013 se Štěpán Stupčuk stal poslancem Parlamentu České republiky a následně také členem hospodářského výboru, místopředsedou kontrolního výboru a rovněž místopředsedou poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické.
Štěpán Stupčuk tak nejprve více než dva a půl roku kromě praxe advokátního koncipienta na plný úvazek působil jako plně vytížený a uvolněný místostarosta a později si k tomu ještě na více než dva měsíce přidal práci poslance a řadu funkcí ve Sněmovně. Teprve pak koncipientskou praxi na vlastní žádost přerušil.
Učinil tak krátce poté, co na Českou advokátní komoru přišel podnět, aby se prošetřil souběh funkcí a praxe advokátního koncipienta. Vzhledem k tomu, že všechny výše uvedené činnosti není možné zvládnout, a to ani za předpokladu, že by Štěpán Stupčuk pracoval po nocích, o víkendech či o dovolené, svou koncipientskou praxi totiž reálně vykonávat nemohl.
Štěpán Stupčuk byl jako advokátní koncipient zaměstnán u advokáta Jiřího Slováčka působícího v advokátní kanceláři Argumentum.cz. Slováčka nyní pro změnu zaměstnává Štěpán Stupčuk jako svého poslaneckého asistenta, jak se uvádí na stránkách Poslanecké sněmovny. To vzbuzuje podezření, zda Stupčuk Slováčkovi prostě nevrací to, že ho u sebe advokát nechal formálně dělat koncipientskou praxi bez skutečného plnění pracovních úkolů.
Pokud však Stupčuk podmínky pro řádné započítání koncipientské praxe nesplnil, oba dva porušili zákon. Pokud by koncipientská praxe Štěpána Stupčuka byla jen formální, porušení zákona by se totiž dopustil i jeho školitel, kterým byl Jiří Slováček, u nějž byl Stupčuk zaměstnán. Školitel má dle zákona nad prací koncipienta vykonávat dohled a ručit za to, že je zaměstnán v týdenní pracovní době, řádně se připravuje na budoucí výkon činnosti advokáta a plní své pracovní úkoly.
Celá záležitost budí podezření, že se jedná o vzájemné poskytování protislužeb a vyvolává oprávněné pochybnosti, zda v případě koncipienta i poslaneckého asistenta byla někdy odvedena reálná práce. Bylo by zajímavé nahlédnout do Stupčukova deníku o pracovních výkonech, který si má podle usnesení představenstva České advokátní komory každý koncipient během své praxe vést a zaznamenávat v něm všechny významnější úkony právních služeb. I když lze samozřejmě deník zpětně zfalšovat, na základě údajů z něj by bylo možné Stupčuka konfrontovat s tím, zda uvedené činnosti opravdu vykonal.
Další pochybnosti v souvislosti s poslancem Štěpánem Stupčukem vzbuzuje umístění jeho regionální kanceláře. Vzhledem k tomu, že jeho domovským obvodem je Praha 6, byla jeho poslanecká kancelář původně otevřena logicky právě zde v ulici Pod Kaštany. Později však byla přesunuta do sídla advokátní kanceláře Radil&Schmidt v Helénské ulici na Praze 2. Vzniká tak opět podezření ze vzájemných protislužeb a zpětného plnění, které může mít například podobu pokračování doposud neukončené koncipientské praxe či jiné pomoci v advokátní kariéře.
Deník Referendum poskytl prostor k vyjádření také poslanci Štěpánovi Stupčukovi. Ten však na naše otázky odpovídat nechtěl. Reagovat odmítla rovněž advokátní kancelář Argumentum.cz, která se odkázala na advokátní tajemství.
Poslanec s láskou k tabáku
V Poslanecké sněmovně na sebe Štěpán Stupčuk nejvíce upozornil některými pozměňovacími návrhy, v nichž buď atakoval úsilí Sobotkovy vlády zakázat kouření v hospodských zařízeních nebo se pokusil torpédovat snahu sociálních demokratů, aby ve vybraných svátcích zaměstnanci supermarketů nemuseli do práce.
Několik pozměňovacích návrhů tak Stupčuk podal k protikuřáckému zákonu. Jeden z nich měl posunout účinnost zákona až na rok 2018. Jiný měl pro změnu umožnit kouření ve vymezených prostorách nestravovacích zařízení.
Štěpán Stupčuk také předložil pozměňovací návrh k zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Ten zužoval platnost zákona omezujícího prodejní dobu v supermarketech o některých svátcích na prodejny, které by tvořily samostatně stojící objekty pouze s jedním provozovatelem o velikosti větší než pět tisíc metrů čtverečních.
„Tímto pozměňovacím návrhem bych tak chtěl eliminovat případnou budoucí absurdní situaci, kdy hlavní prodejní plocha větší než 200 metrů by byla v obchodním centru zavřená, ale vedle toho by existovaly otevřené provozy malých prodejců, kteří mnohdy mají zasmluvněny právě tyto prodejní plochy na spoustu let dopředu,“ zdůvodňoval svůj návrh Stupčuk.
Ve třetím čtení ho však nakonec stáhl. Pokud by byl návrh přijat, ve výsledku by znamenal vykuchání daného zákona a snahy o omezení prodejní doby v supermarketech o svátcích. S novelou zákona, která zlepšuje pracovní podmínky zaměstnanců v obchodech a vychází z volebního i dlouhodobého programu ČSSD, původně přišel sociálně demokratický senátor František Bublan.