Brexit by ovlivnil cenu ropy
Jiří ParoubekCeny komodit přestávají padat. Pohyb cen bude navíc po hlasování o Brexitu pokračovat: vliv bude mít na ropu i zlato.
Několikrát v posledním roce jsem ve svých článcích věnoval pozornost vývoji cen surovinových komodit. Upozorňoval jsem, že v delším časovém horizontu tří až pěti let u většiny z nich dochází k velmi výraznému poklesu cen. To platilo zejména pro rok 2015 i pro počátek tohoto roku.
Pokud se však podíváme na tabulku, která přináší porovnání cen komodit k 31. květnu s cenami dosahovanými v závěru roku 2014 a 2015, vidíme trochu jiný vývoj.
Pokud jde o průmyslové kovy, jejich ceny k 31. květnu vesměs velmi silně zaostávají za jejich cenami k poslednímu dni roku 2014. To je pro průmysl jistě dobrá zpráva, protože kovy jsou jako základní surovina pro výrobu zboží nakupovány za ceny výrazně nižší než v roce 2014.
Oproti závěru roku 2015 však šly ceny alespoň u některých průmyslových kovů nahoru. U hliníku je to pár procent, ale u zinku a cínu jde o růst významnější. Naopak k dalšímu poklesu došlo u cen olova, k nevýznamnému pak u mědi a palladia a niklu.
Vliv Brexitu
Mezi průmyslové kovy můžeme zařadit i stříbro, které díky jeho použití zejména v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu zaznamenalo k poslednímu květnu letošního roku oproti konci let 2014 a 2015 růst ceny.
Také platina zaznamenala oproti konci roku 2015 po pěti měsících tohoto roku významný růst. Ale její cena stále dosti výrazně zaostává za cenou této komodity vykázanou v závěru roku 2014. Takže vývoj cen kovů, které mají široké uplatnění v průmyslu, již přestal mít jednoznačně sestupnou linii.
Naopak u řady z nich, zřejmě především díky rychlému růstu automobilového a elektrotechnického průmyslu, došlo letos k jistému nárůstu cen. Anebo u některých komodit kovů dochází v zásadě k nevýznamnému poklesu.
Tento cenový posun směrem nahoru zcela nepochybně působí, a zejména bude působit, pokud bude tato tendence setrvalá, na růst výrobních cen průmyslových výrobků. Růst cen řady komodit kovů nezbytných pro průmysl vlastně vytváří podmínky pro růst cen spotřebních předmětů i výrobních prostředků, a tedy pro mírný růst inflace.
Zajímavý vývoj je zaznamenán u zemního plynu. Zejména v posledních dnech se zdá, že gradují ceny zemního plynu, které již k 31. květnu 2016 téměř dohnaly úroveň z konce loňského roku a blíží se k cenové úrovni, to ale velmi zvolna, zemního plynu z 31. prosince 2014.
Také ceny uhlí již neklesají a udržují se zhruba na stejné úrovni, na které byly na konci roku 2015. Ale proti závěru roku 2014 je zde stále významný pokles.
Ropa Brent a ropa WTI se dostaly z úrovní cca 37 dolarů za barel na konci roku 2015 na úroveň kolem 50 dolarů za barel.
Je otázka, jak dopadne hlasování Britů o Brexitu. Jeho výsledek bude mít nepochybně silný vliv na vzestup, či pokles cen ropy. A velmi pravděpodobně to bude vliv dlouhodobý.
K výkyvu po případném Brexitu nepochybně dojde také u průmyslových kovů. Naopak u zlata by Brexit znamenal rychlé zvyšování ceny, a to i nad úroveň převyšující 1300 dolarů na unci. Cena zlata by pak táhla také dynamiku ceny stříbra.
Pokud jde o vývoj cen zemědělských surovin, na růst cen například pomerančového koncentrátu, ale také třeba kakaa, kávy, sóji či cukru silně působí výkyvy v nabídce těchto komodit.
Pokud se například odhaduje, že letos bude k dispozici významně méně cukru, nežli v předchozím roce, dochází nutně ke zvýšení ceny této komodity za jednu váhovou jednotku. S výjimkou několika málo zemědělských komodit dochází k poklesu či ke stagnaci jejich cen.