V loňském roce klesaly ceny průmyslových kovů nejméně o jednu čtvrtinu, pouze cena aluminia meziročně klesla o necelou pětinu. O dvě pětiny pak klesla cena platiny a o pětinu cena paladia. Paladium a platina jsou rovněž průmyslovými kovy používanými zejména ve strojírenství a elektrotechnickém průmyslu.

Trend poklesu cen komodit z minulého roku byl v zásadě jen prodloužením střednědobého (zhruba pětiletého) trendu, který znamená trvalý pokles cen surovin. Také ceny potravinářských komodit v posledních pěti letech klesají a nejinak tomu bylo také v minulém roce.

Tento pokles, na prvním místě u ropy Brent a WTI, pokračoval i v prvních třech týdnech tohoto roku a zatím se, s výjimkou zlata a stříbra, nezastavil. Zlato a stříbro, které v loňském roce také zažily značný pád, v letošním roce zatím mírně rostou.

Hlavními důvody poklesu je slabší hospodářský růst v Číně, než jaký se očekával. Pokud však za loňský rok dosáhl růst hospodářství v Číně 6,9 procent a je pouze o desetiny procenta nižší než v předchozím roce, zůstává celá věc pouze v říši dojmů. V politice i ekonomice však občas platí, že zdání je víc než skutečnost…

Své samozřejmě sehrává slabší hospodářský růst v západním světě, cenová válka a politické kalkulace promítané do cen ropy, stejně tak jako rostoucí nabídka zemědělských produktů v důsledku vyšší produktivity a větších zemědělských výnosů na jeden hektar u rostlinné produkce. Jistou roli v případě průmyslových kovů může hrát i nárůst recyklovaných kovů z průmyslových odpadů a druhotných surovin.

Situace ve vývoji cen (především) ropy se může dramaticky změnit třeba v případě prohloubení současných válečných vřav nebo vzniku dalšího konfliktu na Blízkém východě. Ten latentně existuje mezi Saúdskou Arábii a Íránem. Situaci můžou změnit i kvóty na těžbu ropy dohodnuté a vyhlášené kartelem OPEC, nebo vliv El Niño, případně dalších přírodních katastrof na produkci zemědělských výrobků zejména v Latinské Americe, ale i v jiných částech světa.

↗

Během dvou tří týdnů se může ropa propadnout až na úroveň 25-26 dolarů za barel. Foto euphrates.org

V této souvislosti je zajímavé, že se poprvé po dlouhých letech očekává slabší produkce cukru v tomto i následujícím roce. To samozřejmě může ovlivnit vývoj ceny cukru na světových trzích v nejbližších dvou letech. Analytici odhadují, že po dobou obou let vznikne na globálním trhu s cukrem deficit v řádech milionů tun. Dva největší producenti cukru, Brazílie a Indie, mají prostě problémy v důsledku nepříznivých přírodních podmínek, v Indii je na vině zejména monzun v roce 2015.

Na ceny ropy má jednoznačně vliv zrušení sankcí, které byly před lety uvaleny na Írán, jehož atomový program byl nyní na základě mezinárodní dohody redukován. V tomto roce se očekává, že již v krátké době přijde na trh každodenně půl milionu barelů íránské ropy a do konce roku to bude ještě delších pět set tisíc barelů denně.

V záloze zůstává (po hypotetickém překonání chaosu v zemi) produkce ropy v Libyi a její vývoz. Pokud však nebudou dojednány kvóty těžby a vývozu ropy členskými zeměmi OPEC, zaznamenáme v nejbližších týdnech další dramatický pokles jejích cen. Během dvou tří týdnů se tak ropa může propadnout až na úroveň 25-26 dolarů za barel.