Ve své řeči na čtvrtečním bruselském ekonomickém fóru hovořil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi především k nepřítomným evropským lídrům — k představitelům Evropské komise a zejména evropských vlád.

Mluvil o tom, že je potřeba reformovat ekonomiky jednotlivých zemí tak, aby vytvářely více pracovních míst a ochránily Evropu před hrozbou opakování krize. Zmiňoval také stárnoucí populaci evropského kontinentu, v jejímž důsledku můžeme zhruba za deset let očekávat nižší růstový potenciál celého regionu — v zemích Unie se totiž podstatně sníží počty pracovních sil.

Draghi zdůraznil potřebu demografických změn. Přírůstek evropského obyvatelstva je podle něj základním předpokladem pro růst evropské ekonomiky. Reformy evropských hospodářství musí rovněž vést ke snižování dlouhodobé míry nezaměstnanosti. Vlády by tak měly přijmout opatření vedoucí ke „zvýšení produktivity pracovních sil“.

Cena za zpoždění nezbytných reforem je slovy Draghiho „jednoduše příliš vysoká“. V českých zemích posledních osm let přitom produktivita práce prakticky stagnuje. Pozitivní změna u nás nastává až v posledním roce či dvou. V průběhu necelých deseti let nás předběhli co do produktivity práce naši sousedé a současně konkurenti, tedy Slovensko a Polsko. Z toho hlediska je Draghiho výzva nadmíru aktuální právě pro nás.

Draghi znovu vyzval k hlubší integraci eurozóny. Ta podle něj potřebuje obnovit důvěru ve vytváření společného institucionálního řešení vůbec. Evropští lídři by se měli stát otevřenějšími k obchodu umožňujícímu evropským firmám vytvořit si konkurenční výhodu v globálním měřítku, jež by jim umožňovala produkovat zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Finanční trhy ve světě, a zejména v Evropě, však v současné době ovládla nervozita. Ta se koneckonců přenáší i z americké ekonomiky, kde se podle statistických údajů z minulého týdne v měsíci květnu podařilo vytvořit podstatně méně pracovních míst, nežli analytici očekávali. Pokud se tento trend potvrdí i v červnu, mohl by ukazovat na první známky recese v americké ekonomice.

Německá ekonomika, coby rozhodující ekonomika EU a náš největší obchodní partner, přitom roste slušnými tempy a očekává se, že uspokojivý růst německé ekonomiky bude pokračovat až do konce roku, a to i navzdory snížení odhadu růstu HDP Německa ze 1,8 na 1,7 procenta.