Čínská lidová republika se stává hospodářskou supervelmocí, objemem hrubého domácího produktu se blíží Spojeným státům i Evropské unii. S vzestupem čínské ekonomiky roste i zájem o čínskou měnu - juan (CNY). Juan není plně konvertibilní, jeho kurs je stanovován fixně čínskou centrální bankou. Do roku 2005 byl juan fixován na americký dolar (tehdy kolem 8,3 CNY za dolar), nyní používá měnový koš, kde je již i euro a japonský yen, jihokorejský won či thajský baht. CNY se nyní také může pohybovat ve fluktuačním pásmu, přechod na plný floating ale zatím Čína odkládá. V letech 2005-2014 čínská měna zpevnila až na kurs 6 CNY za dolar.

Kursová politika čínské vlády samozřejmě ovlivňuje nejen čínský export a příliv kapitálu, ale i cenu devizových aktiv. Čína dnes vlastní více než pětinu amerického dluhu. Nabízí rovněž své dluhopisy v CNY, ty ale tvoří jen zlomek čínského dluhu. Zahraničním investorům se otevřela také čínská burza. CNY je považován za podhodnocený (podle parity kupní síly asi o pětinu), což zlevňuje čínské vývozy. Zájem o čínské trhy vede k tomu, že o nákupy CNY je v zahraničí velký zájem. Není divu, že uvnitř čínského vedení vznikají i představy o vzniku konkurenčního čínského Wall Streetu. K tomu by ovšem musel CNY učinit další krok: stát se plně konvertibilním globálním platidlem.